.....:o) VÍTEJTE !

.....:o) VÍTEJTE !

sobota 7. března 2015

PŘEDSTAVY VERSUS REALITA

Představa dnešního odpoledne byla naprosto odlišná od  reality.
Pokud chodím do práce, tak vnučky skutečně zanedbávám.
Leckdy vážně padnu a tak si je nejraději užívám o víkendu.
I dnes jsem měla jasnou představu.
Vypravím se do naší přírodní rezervace.
třeba při tom dnešním krásném slunečném počasí uvidíme naše sviště..
Zavolala jsem dceři, ať mi holky připraví.
Jakmile jsem přišla před jejich dům, okamžitě jsem změnila plán.
Svišti nebudou.
Obě holky totiž byly motorizované. Počítala jsem maximálně s Emčou nejlépe na kočáře
a Aničkou vedle mne chodící..
s tím, že ve volných plochách Emičku vypustím..
Ovšem jejich kola mi vzala vítr z plachet..
Změna,
 jde se na hřiště..
Na hřiště jsme dojely jakž takž..
záda jsem měla celá zpocená..
Svítilo krásně sluníčko,
hřiště bylo krásně čisté, upravené 
a byly jsme tam samy.
Holky si to užívaly.
Já už méně..
Emča nahoru, svézt dolů 
a tak pořád dokola..
skluzavka ji učarovala..
Naštěstí Anička už si poradí sama.
Pak přišla další holčička 
a nastal problém. 
Anička si vzpomněla, že rozhodně nejsme na hřiště dostatečně připraveny 
a že nám chybí náčiní na pískoviště. 
Cizí holčička ho totiž měla..
Návrat domů pro bábovičky.
Emče se už zjevně nechce jezdit.
Vláčím v jedné ruce Emičku, v druhé kolo..
Zpocená už nejen na zádech!
Přecházíme dvě silnice..první zvládáme hravě,
u druhé se snažím zastavit rychlejší Aničku a tak ji chytnu za límec.
Bohužel i s jejími vlasy.
Okamžitě mi řekne, že to na mě poví mamince.
Potvora užalovaná.
Přeběhneme silnici 
a v ústrety nám jde tatínek a nese bábovičky. 
Já už odmítám jít na vzdálené hřiště 
 a jdu na nejbližší, které je nedaleko.
S bábovičkami si holky hrají cca 5 minut..
pak opět jezdíme ze skluzavky
a mě zachrání houpačky. Protože je odložím
a houpačka se houpe sama:o)..
S sebou jsem si vzala i foťák na sviště..
Vydržím ještě něco přes půl hodiny..
Místa, kde jsem byla zpocená, jsou už zmrzlá.
Na tomto hřišti nesvítí toiž sluníčko.
Jdeme domů,
přecházíme silnici,
Anička uraženě běží vpřed, 
splete si dům 
a místo, aby přiznala chybu, zmizí mi za ním, s tím, že to oběhne.
Zlobím se, že mi zdrhla..
Po kom je tak paličatá:o))..
Doma mají aspoň krásně teplo..
a už nikam neutečou..Huráá!
Pexeso
- neuvěřitelné-
já snad poprvé Aničku porazila,
radost z toho nemá:o)).
vyhrála jsem ale jen jednou..
Vrátila jsem se domů před osmou..
Ufff...
sice bez svišťů,
ale i tak to bylo fajn..














Musím napsat, že městská hřiště mi k srdci ale asi nikdy nepřirostou..
Na chalupě je to mnohem lepší..
Krásný sobotní večer..