.....:o) VÍTEJTE !

.....:o) VÍTEJTE !

čtvrtek 12. května 2016

JIZVA

Můj žlučník má ještě pokračování..
Ležela jsem v nemocnici v Praze
a ač prostředí nemocnice Na Karláku
není moc krásné a příjemné, 
tak se ke mně chovali moc hezky.
Jednoho dne přišla na náš pokoj velká vizita.
V čele šel přednosta kliniky, pan profesor,který mě operoval,
za ním ostatní primáři, lékaři, sestry 
a ještě studenti medicíny,
protože se jedná o fakultní nemocnici.
Bylo jich tam tolik, že se sotva vešli do místnosti.
Pan profesor se nade mnou zastavil
a díval se mi na jizvu.
Mě nenapadlo nic jiného, 
než říct to, co mi den předtím povídal můj manžel.
Holt, co na srdci, to na jazyku.
A tak já, panu profesorovi,
té veliké kapacitě,
 pravila:
" Pane profesore, můj manžel sám říkal, že by to lépe neudělal!"
Rozhostilo se jedno veliké dlouhé ticho 
a všichni na mě zírali pomalu s otevřenou pusou!
Pak se začal pan profesor smát
a  po něm hned všichni ostatní..
Pravda je, že když odcházeli, tak jeden po druhém si brali do rukou mou kartu,
přečetli jméno
a nevěřícně kroutili hlavami..
..
Ještě ten den za mnou přišel primář oddělení
a řekl mi, že se mě chce zeptat,
čímpak je můj pan manžel?
..
Můj manžel opravdu studoval medicínu,
na Slovensku v Martině,
ale má jen 1 semestr,
protože pak jsme měli miminko
a přestup do Prahy mu neumožnili
a tak změnil i fakultu.
...

..
Když jsem řekla, že je vychovatel, tak šel primář do kolen:o))!
....
Naštěstí je pan profesor "veliký formát" se smyslem pro humor
a já měla pocit, že mě jako pacientku měl opravdu rád!
...
Pro mě to bylo ponaučení, že ne vždycky můžu říkat, co si myslím,
ale zase na druhou stranu,
to byla docela legrace.
...
Jizva byla opravdu moc hezká, tenká
a dobře se mi hojila.
Měla jsem však zakázáno cokoli nosit.
Řekli mi maximálně 1 kilo v ruce.
...
No a to se snadno řekne
a ještě hůř se to dodržuje,
protože chvilku potom, co jsem se vrátila z porodnice,
tak se dceři narodila naše milovaná Anička
a ta měla víc než 1 kilo..
...
A tu jsem s nadšením nosila 
a na svou jizvu jsem zapomínala,
a trochu se zvětšila...
...
toto není moje:o))
...
Nevezmu si už sice plavky zvlášť,
ale přiznám se, že ve svém věku už to tolik neřeším.
Možná bych za chvíli byla vděčná, 
kdyby se móda změnila a začalo se chodit do vody jako kdysi..
Mohla bych být totiž oblečená celá:o))..
...
Kdo dočetl až sem,
tak má můj obdiv:o)
a Vám Všem přeji krásný den s úsměvem☺
Inka