.....:o) VÍTEJTE !

.....:o) VÍTEJTE !

sobota 10. září 2016

KORNOUT

Dnes jsem uviděla obrázek kornoutu,
takového, co si některé děti nosí 1. září do školy
a okamžitě se mi vybavilo 1, září před mnoha a mnoha lety.
teď mě jen napadlo, zda jsem to sem už nepsala:o)).
Jojo, v mém věku a mé frekvenci příspěvků toto bude asi největší a nejčastější můj problém,
vzpomenout si, zda jsem to tu už nevypustila.
Protože se ale na zdařilé momenty života nemá zapomínat
a protože se mnozí z vás tomu mohou zasmát 
a prodloužit si svůj život,
tak píšu.
1. září a já mám po čase opět prvňáčky.
Krásné, malé, vědění chtivé tvářičky.
To prostě miluju,
první den
a objevování a poznávání se.
...
Dvě děti přichází do třídy se svými kornouty.
Všichni se na sebe krásně usmíváme 
a vzájemně se představujeme.
Lukášek s kornoutem v ruce přichází 
a dává dětem čokoládky, bonbónky, lízátka.
Jak krásné gesto od rodičů, říkám si
a ptám se Gábinky, zda i ona má v kornoutu něco pro děti.
Ona se chvilku rozpačitě usmívá 
a pak začne vybalovat svůj kornout.
A já žasnu!
Tak tohle jsem opravdu od rodičů nečekala.
Tu panenka, tu budík, tu veliká čokoláda,
dokonce hodinky, obrázek, lízátko obřích rozměrů
a Gábinka rozdává dál..
knížky , omalovánky, vázička.
Začínám dětem závidět všechny ty " krásnosti".
Vím, že Gábinky tatínek je Němec, 
tak asi chtěl dětem udělat radost.
Vyšlo to úplně přesně na děti,
Gábince zůstal prázdný kornout.
Děti jsou nadšené 
a užívají si svou radost.
....
Pomalu končí začátek 
a já společně s nadšenými dětmi jdeme po schodech dolů,
kde už na nás trpělivě čekají rodiče.
Děti k nim běží a chlubí se tím co dostaly.
Maminky jásají,
jen jedna maminka nejeví radost.
Tou maminkou je Gábinčina maminka.
Kouká se na mě nějak divně 
a já se zrovna chystám jí tak moc za děti poděkovat.
Přicházím k ní 
a ona mi jde v ústrety.
Je snad naštvaná?
"Paní učitelko, to snad nemyslíte vážně?
Proč jste rozdala Gábinčiny dárky?"
Můj úsměv se vypařil
a stojím jak opařená!
Tak to nebyly dárky pro děti?
Dozvídám se, že v Německu to tak chodí, že děti dostávají ráno do školy kornout
a když přijdou domů, tak si vybalí, co v něm bylo.
První školní den plný dárků.
..
Cítím, jak mi je špatně.
Co teď?
Všechno těm dětem vzít?
Nejraději bych se propadla.
Vysvětluji, jak se to stalo
a Gabči maminka se začíná usmívat.
Stalo se, vzít zpátky se to nedá.
Maminka se nakonec jeví jako ta nejrozumnější maminka
a odpouští mi, nakonec se tomu i zasměje.
...
Musím nakonec napsat, že to byla jedna z nejúžasnějších maminek,
jaké jsem kdy potkala,
Byla to maminka, která vždy naši třídu moc a moc podporovala.
Nic pro ní nebyl problém
a já měla tu čest, že jsem neučila jen její Gábinku,
ale i její Chiarku.
Přestože by se o jejich rodině mohlo říct, že si žila "nadpoměry",
tak to byly neskutečně úžasně vychované, skromné holky
s nádherným přístupem ke všem ostatním dětem.
Nebyl a není snad nikdo, kdo by je neměl rád!
Já měla to štěstí, že jsem je měla ve třídě, obě.
A přes tuhle, dnes už pro mě krásnou příhodu,
tu o nich teď můžu psát:o)!
...

Mějte krásnou sobotu.
Jsme na chalupě
a je tu krásně.
Inka