.....:o) VÍTEJTE !

.....:o) VÍTEJTE !

pondělí 9. ledna 2017

PONDĚLNÍ KVĚTINOVÝ A....

tělo si vybralo své 
a já nakonec také..
Ty malé puchýřky bolely a bolí,
rozhodnutí nakonec padlo 
a já šla k lékaři.
Šla...no skoro běžela,
protože jsem se rozhodla, že půjdu po práci,
aby mi lékařka dala nějaké léky.
Přišla jsem do čekárny cca 20 minut před zavírací dobou.
Sestře jsem vysvětlila, zda by se mohla paní doktorka podívat, 
zda se jedná či nejedná o pásový opar.
Nemohla.
Sestra jen vyšla a odkázala mě na kožní.
Přiznám se, že se mi chtělo brečet.
Letěla jsem z práce, srdce až v krku..a nic..
Představa, jak se ženu někam na kožní
( v tu chvíli jsem ani netušila kam)
mi vháněla slzy do očí.
Stavila jsem se v lékárně, kde pracuje moje dcera
a ta mi poradila, že kožní je nahoře v patře 
a že mě třeba vezmou.
...
Přiznám se, že se mi ulevilo.
 Představa, že se zase trmácíte někam jinam
a přitom víte, že teplo by vám udělalo podstatně líp,
byla opravdu  hrozná.
...
Dokonce se mi to chtělo i vzdát 
a jít domů bez prášků.
Co když jsem ale opravdu infekční 
a zbytečně někoho nakazím?
...
Šla jsem tedy nahoru do čekárny na kožní
a zanedlouho přišel zrzavý anděl.
Opravdu přišla sestřička s rezavými vlasy 
a s úsměvem se mě zeptala, co potřebuji.
...
( když jsem si předtím přečetla na dveřích,
 že berou pouze objednané nebo lidi s vysokými horečkami a třesavkou, 
začala jsem se vzdávat naděje, že tady uspěji!)
...
Anděl si mě okamžitě vzal do malé místnůstky
a já mu ukázala inkriminované místo plné malých puchýřků.
Sestřička hned poznala 
a okamžitě mě vzala do ordinace k mladičké paní doktorce.
Tam se ukázal další anděl.
Milá, usměvavá, chápající.
...
Vyšetření netrvalo dlouho,
těch papírů, co musí ale napsat kvůli pár boláčkům.
Diagnóza: pásový opar.
Antivirotika.
Pracovní neschopnost.
7 dní polykání prášků.
....
Z ordinace jsem  odplouvala tak trochu na obláčku,
ač mi nebylo moc dobře.
Měla jsem radost, že se mě ujaly
a že vím na čem jsem,
i když bych raději slyšela něco jiného.
...
Když jsem to vyprávěla doma manželovi,
tak on jen suše prohlásil,
vždyť ty to také každému děláš.
Jakmile někdo něco potřebuje, 
můžeš se přetrhnout, abys mu pomohla.
Je to přece jejich práce, jejich povinnost.
Asi má pravdu,
ale já se přiznám , že se před doktory cítím nějak malinká a bezbranná.
...
Po cestě domů jsem se zastavila ještě v obchodě.
Člověk pořád myslí na to,
aby bylo co jíst..
...
Až v obchodě jsem si uvědomila, že je pondělí.
Zastavila jsem se před kbelíkem s květinami.
Žlutooranžové nebo oranžovožluté?
Rozhodla jsem se rychle.
Oboje..
Pečlivě jsem je zabalila do tašek,
aby mi nezmrzly než dojdu domů
a budu se moct s nimi těšit.
Je to moje radost
a už se moc těším na to, až mi pokvetou na zahradě..
Těším se na teplo,
ale to si ještě počkám..
...
Teď si týden"užiji"teplo peřin,
teplého čaje, tepla domova.
..
To ten nový rok hezky začíná :o(..








Mějte krásný večer
a hlavně Vám přeji 
ZDRAVÍ!
Inka
💓