neděle 14. ledna 2018

POŘÁD SE NĚCO DĚJE

Přiznám se, že mám za sebou období,
kdy se mi nijak nechtělo psát..
Nechci a nemůžu psát o tom, co se  kolem mě dělo
a jsem toho vlastně tak plná,
že často na nic jiného nemyslím..
Takže mi nešlo psát ani o ničem jiném..
Byl to takový začarovaný kruh..
...
Ověřila jsem si spoustu starých pravd.
Například:
" Pro dobrotu na žebrotu."
" Tak dlouho se chodí...a tak dále..
A taky že.. "pozdě je bycha honit.."
"Nevěř nikomu"- i když to se prostě neslučuje s mým přesvědčením..
I já jsem člověk, který dává druhé šance 
a vždy se snažím druhého pochopit..
Bohužel jsem si ověřila, že se to občas nevyplácí..
Nejhorší na tom je, že to vše, co píšu v náznacích,
se netýká přímo mě, ale o to víc mě to mrzí.
Člověk sám se sebou dokáže spíš bojovat než za druhého..
Navíc, když o to ten druhý až tolik nestojí..
...
"Život je jako hodina matematiky.
Sčítáš, odčítáš, dělíš, násobíš.
Najednou uděláš chybu!
Chceš ji opravit, ale pozdě!
Zvoní!"


Život ale pořád plyne dál
a mně se už stýská po vašich prima komentářích..
Navíc moje blogová absence mi nesvědčí...
a tak se hodlám zase vrátit zpátky..
Zpátky ke každodennímu psaní.
Psaní o těch maličkostech, které mě dělají šťastnou.
...
Dokonce už brzy budu zase fotit starým milovaným foťákem.
Hned jak i přijde baterie.
Na to se moc těším..
Opět se podívat do hledáčku 
a zaostřit na něco krásného nebo úsměvného nebo zajímavého..
a pak už jen cvakat spouští..
Vrátím se ke květinovým pondělkům,
které mě těší už i proto, že se mnou sdílí skoro celý týden ve váze...:o),
vrátím se opět k výtvarce,
která pořád pokračuje 
a máme úplná veledíla:o).
Vrátím se možná ještě i k Vánocům 
a k dárkům,
které mě moc potěšily.
Vrátím se ke knihám, k ručním pracím..
Napíšu, co tvořím a co dělat budu..
Co budu psát:
" Pořád se něco děje".
...
Mějte krásnou neděli
a užívejte!
Inka
💓





Okomentovat