sobota 31. května 2014

CO POVAŽUJI ZA ZÁZRAK

Nějak jsem neměla v úmyslu o tom ani psát..ale prostě mi to nedá..Včera mamka odlétala do Ameriky a dnes už jsem s ní byli ve spojení..SKYPE je ten zázrak a vůbec celá ta technika, email, to že teď píšu blog a celý svět si ho může přečíst, mobilní telefon a ještě všechny ty další vymoženosti...Před lety a z pohledu života lidstva to není tak mnoho..jedno čtvrtstoletí..jsme posílali mamce dopisy leteckou poštou...cesta dopisu leckdy trvala i 3 týdny, takže pokud dopis došel(někdy i ne), tak to co bylo psáno bylo již historií..dodnes vzpomínám, jak jsme se těšili na dopis v kaslíku, jak ta modročervená obálka nám udělala radost a jak jsme si prohlíželi známku z té dálky..
Ano, existoval telefon,pevná linka, takže pokud to bylo nezbytně nutné, tak se volalo..teda spíš mamka volala, my bychom se nedoplatili:o)..slyšeli jsme se na Vánoce a v době našich narozenin, svátků..
A dnes? Jak říkám..Zázrak..voláme, vidíme se, neplatíme..napíšeme si, okamžitě si odpovíme,posíláme si fotky..atd..
Mobilní telefon a my?...nedá mi to, abych nenapsala..Před rokem zemřela manželova babička..nedožila se svých 102 let. Vždycky říkala, že je stará jako Titanik. Byla úžasně vitální. Těsně před jejími 100 lety si přála k narozeninám nový mobilní telefon, protože prý má v rodině mobil úplně nejstarší:o))..dostala ho. Koupili jsme jí tehdy takový ten s většími čísly pro starší lidi, aby na něj dobře viděla...nelíbil se jí..chtěla ten, co měli děti..aby tam mohla mít i obrázky.. pokud se dožiju 100, co budu chtít já? Přiznám se, že mě ta představa děsí!
Já si však vzpomínám také na doby bez mobilu..na dětství, kdy mě nehlídal telefon, kdy jsem nedostala vynadáno za to, že to neberu, že jsem si dostatečně nenabila, že jsem ho zapomněla doma, že to nezvedám... a to teprve byla krása!:o))
Krásný slunečný den..
Inka

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za Vaše milé komentáře a za Váš čas.