Začalo to hned ráno.
Vyšla jsem ven z domu a zděsila jsem se!
Zaspala jsem? Jdu o hodinu později?..
To není možné!..
To světlo
a ta obloha..
v tuhle denní dobu
a v tomto ročním období se tohle normálně neděje..
Naštěstí tohle zařídila příroda a ne můj budík..
Než jsem nastoupila do auta musela jsem kousek nebe vyfotit..
jelikož jsem pospíchala,
tak to není žádná krása..
ale ta obloha mě prostě fascinovala..
Odpoledne mě čekala schůze.
Nic, s čím by se člověk musel chlubit na blogu,ale..:o)...
To bych nesměla sedět hned naproti Věrušce,
která mi pověděla, že mě zná už přes půl roku skoro jako své boty:o)),
že mě denně čte a že zná už celou mou rodinu.
Poznala i synovce, který se ženil a kterého učila:o).
Musela jsem se tomu smát..
Hlavně tomu, že ji mrzelo,
že jsem neukázala troje šaty z kterých jsem si vybírala na svatbu:o))
Bylo to milé setkání..
a já si opět ověřila,
že....
....ten svět je neskutečně malý:o))
Krásnou středeční noc a asi už i čtvrteční den..
Inka
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za Vaše milé komentáře a za Váš čas.