patří koláče.
A když člověk má takové pomocnice jako já,
tak to jde samo!
Tedy po pravdě nejvíc mi pomáhá domácí pekárna,
díky níž kynuté těsto krásně nakyne.
No a pak už je to na nás.
Aničce a Emičce vždycky oddělím těsto,
které různě hňácají, válí, plácají do něj,
takže se povětšinou nedá ani dost dobře jíst,
ale vždycky jim ho upeču.
Vzpomínám si, jak mi to samé dělala moje maminka
a já měla vždycky radost
a těšila se na svůj výtvor.
To samé teď těší i mé vnučky.
Zápal se kterým dělaly byl obdivuhodný,
sice se to pak svezlo v moučnou válku
a já se bavila.
a tady už jsou naše dobroty..:o)
Mějte krásnou neděli
a protože návštěvnost překročila
300 000,
tak večer vylosuji výherce..
Inka
♥
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za Vaše milé komentáře a za Váš čas.