ROZLUČKA

s mými žáky a rodiči byla nádherná!

Smutná a krásná!

Rodiče pro mě připravili setkání na místním hřišti

s opékáním vuřtů.

Společné setkání, prima povídání

a nakonec předání dárku pro mě..

Cítila jsem se jako Mozart:o).

Mí rodiče mi rozumějí..

Společných pět let..

Dostala jsem nejkrásnější dárek, za celé roky.

Nádhernou knihu 

Třídní knihu.

Knihu poděkování a přání od dětí.

Nádherná památka..

společná fota třídy

a pak  29 stránek mých žáků

s fotografiemi 

a s jejich přáním..

 

Bulela jsem jako želva..

Moc mě to dojalo!

Ještě před knihou jsem dostala 

nádherné dárky,

ty se vážou k tomu, že mi rodiče rozumí!

Tak se podívejte..

3 velké krásné bedýnky plné zahradních rostlin.

Nádherných ..

v nich ještě malé svícny

hosty, traviny..

kobercové  rostliny..

mám doma malou botanickou zahradu..

K tomu ještě nádherné krmítko,

které jsem ještě nenafotila,

protože je v autě.

Nad ním jsem se úplně rozplývala.

Krásnější jsem nikdy neviděla.

....

Moc, moc děkuji za takovou nádheru!

..

a jak vše probíhalo?

Naše rozlučka začala v 6 hodin večer,

kdy rodiče přišli společně s dětmi do školy 

a přinesli jim spacáky a karimatky.

Nocovali jsme totiž ve škole.

...

Ze školy jsme šli všichni společně na hřiště.

Bylo to prima,

takový dav..malý průvod..

Šli jsme kolem naší zastávky.

Naší, říkám úmyslně, protože je vyzdobena našimi výkresy.

Zúčastnili jsme se soutěže na výzdobu autobusových zastávek.

na hřišti

Před devátou večer jsme se společně vypravili na tajnou cestu.

Její  cíl jsem znala jen já..

Vyjednala jsem pro rodiče noční prohlídku naší nádherné Lorety,

kde jsem v kapli měla naplánované rozloučení..

V kapli jsem pro všechny měla překvapení..

Spolužáka Lukáše,

který žije již 3 a půl roku v Austrálii

a mého manžela, 

který jim ve 3. a 4. třídě dělal pana vychovatele.

...

Rozloučení začalo netradičně..

S dětmi jsem byla v Loretě v první třídě.

Učili jsme se tehdy naši státní hymnu 

a vzpomínám, jak ji tehdy děti zpívaly.

Akustika v kapli je naprosto úžasná..

Děti i nyní začaly zpívat

a rodiče se postavili a zpívali společně s  nimi..

Chtělo se mi brečet,

ale musela jsem se držet,

protože mě čekalo loučení.

I já měla připraveno poděkování rodičům...

..za jejich spolupráci,

za to, že vydrželi moje dlouhé třídní schůzky,

za jejich prima děti..

za naši společnou bezproblémovou pětiletou cestu..

Každý dostal děkovný dopis, andílka,

děti náramky pro štěstí 

a došlo  i na vřelá objetí..

Chvíle, na které se opravdu nezapomíná...

...

Ve tmě,před půl 11, jsme se společně vraceli 

do školy,

k nám na zámek.

Tam ještě čekalo rodiče překvapení.

Nejdříve tanec dívek

a nakonec video,

které jsem připravila z našich fotografií 

od první třídy až po dnešek..

..

Rodiče odešli před 11 hodinou

a my se teprve chystali na spaní..

..

Já už mlela z posledního:o)

a děti ožívaly:o)).

...

Usnuly kolem půl 1.

Já mám pocit, že jsem celou noc bděla..

Člověk by řekl, že budou spát aspoň do devíti..

Chyba lávky..

Po šesté hodině se začali budit..

...

Po vydatné snídani

( maminky napekly)

jsme rozjímali a vzpomínali..

...

Dnešní den byl ve znamení školní olympiády,

která dnes v podvečer byla oficiálně zahájena.

Zítra vypukne velké školní klání..

Ale to je zase jiný příběh..

Na tento já nikdy nezapomenu a věřím, že i rodiče a děti.

..

Mějte se moc krásně!

Já jsem šíleně unavená,

ale šťastná.

Inka

💓