36

let od naší svatby.

10. 12. 1982

byl naším osudovým dnem..

…

Jeli jsme na malou oslavu.

Vlastně museli jsme jet!

Už proto, že jsme k loňským Vánocům dostali od dcery poukázku,

jejíž doba končila 12. 12. 

Tak bylo i jasné,

jaký bude cíl naší cesty.

Restaurace Na krásné vyhlídce.

Vzhledem k tomu, 

že jsme do restaurace dorazili až večer,

tak o vyhlídce nemohla být ani řeč.

Snad jen světýlka v dáli.

Napadlo i trochu sněhu..

Hotová romantika..

Zasněžené lavičky by nás kdysi nenechali asi chladnými.

Dnes, když jsem manželovi navrhla posezení s polibky,

tak si ťukal na hlavu:o)..

Uvnitř to bylo moc krásné..

Prostředí jaké se mi líbí 

a i jídlo bylo výborné.

Pohár do sebe dostal už jen manžel.

Jen do sebe dostat večer tolik jídla, 

když jsme zvyklí večeřet málo,

bylo takřka nadlidské.

Ovšem asi jsme nadlidi,

protože jsme nakonec ještě dopláceli:o))

a to poukaz nebyl na zrovna malý peníz.

Manžel se svatozáří..prý:o))

Odvalili jsme se jak ty sudy:o)..

Jinak jsem si zase ověřila, 

že " svět je malej",

protože číšník, který mi připadal povědomý,

byl kdysi žákem naší školy,

a tak jsme zavzpomínali na bývalé učitele.

…

Přeji vám krásný večer,

dobrou noc

a hezké úterý.

Inka

💓