se stala součástí mé pracovny.
A jak jsem k ní přišla?
Tak to bylo tak..
Když k nám přišel Ježíšek,
tak pod stromečkem
byla ohromná krabice.
Dárky se vybalovaly
a krabice pořád zůstávala.
Vůbec jsem netušila,
že ten ohromný dárek je pro mě.
Když už na něj došlo,
tak mě obě moje děti sdělily,
že asi nebudu mít radost.
Někdy v létě se mi rozbila domácí pekárna,
kterou moc ráda využívám
na zadělávání kynutého těsta
a vlastně jsem si na ni tak zvykla,
že mi moc chyběla.
Koupila jsem si novou.
To ovšem nevěděly mé děti
a dohodly se, že mi koupí nějakou novou, luxusní..
Když už ji měly koupenou,
tak asi týden před Vánoci si přijely ke mně pro vánočky.
A v tu chvíli zjistily,
že já už pekárnu mám.
Sice ne tak luxusní,
ale dá se říct skoro novou.
Už nestihly nic vymyslet a já pod stromkem ve veliké krabici měla další pekárnu.
Nechat si obě by bylo zbytečné
a tak jsem začala přemýšlet
za co si ji vyměním.
Napadaly mě různé věci,
ale nakonec jsem uviděla malou fototiskárnu
a zamilovala se.
Objednala jsem si ji a k ní ještě hodně fotopapírů,
abych využila cenu pekárny.
....
Hned jsem ji vyzkoušela
a prošla pořádnou zatěžkávací zkouškou.
Má za sebou vytištěných
víc než 100 fotografií
a moje láska nezná mezí :o)!
Už samotný proces, kdy leze nejdříve žlutá barva, pak růžová,
modrá a nakonec vyleze hotové foto mě vrátil tak trochu do dětství.
Můj táta miloval focení
a já tu jeho vášeň zdědila.
Starou Flexaretu mám pořád doma.
V koupelně jsme mívali fotokomoru
a já byla nadšený pozorovatel.
S taťkou zavřená v koupelně ve tmě jsem vydržela
dlouhé hodiny.
Vývojky, urychlovač
a pak to dokonalé vyvolávání filmů
a tvoření fotek,
zvětšování a máčení papírů do všech těch vod a ustalovačů.
Pak schnutí na šňůře
a nakonec žehlení v takové mašince.
A výsledkem byly dokonalé černobílé fotografie.
( když nebyly dokonalé, tak se taťka uměl pěkně rozčílit:o).
Co si ho pamatuju,
tak vím o dvou věcech, které ho dokázaly naštvat.
Nepovedené fotky, tudíž zničené fotopapíry
a pak věčné štelování antény na střeše.
To byl doslova horor :o)) pro všechny zůčastněné !
Jeden u televize - otevřené okno, táta na střeše...
Dobrý? Ne! Dobrý? Jo! Už ne! Dobrý? Skoro! Co je to skoro? Už? Jo! Ne!
dolů, nahoru, dolů, nahoru..
Jak se měl štelovat obraz televize,
tak nikdo - já, brácha, mamka nechtěl být u toho:o))
.........
Jinak taťka měl na výrobu fotek všechny ty přístroje
a teď mě napadá, kde je jim asi konec??
....
Nyní je to mnohem snazší,
stačí kliknout na fotku v mobilu nebo v počítači,
vyhledat tiskárnu
a zmáčknout tlačítko.
Proces začíná
a výsledek je barevná fotka.
Mějte moc hezký den,
venku je to úplně pohádkové.
Asi odpoledne půjdu fotit :o).
Inka
💓
fotky dříve..(ale že jsem vyrostla :o)
Teda Inko, to je paráda. Připomněla jsi mi moje dětství. Můj tatínek vyvolával fotky taky v koupelně a protože mu v malé koupelně bylo horko, otevřel do chodby. Všechny prosklené dveře měly na sobě deku, aby byla úplná tma. Když chtěl někdo projít, musel zavolat, že jde a tatínek se do koupelny zavřel. Přístroje uchovávám, i když už je asi nikdo nepoužije.
OdpovědětVymazatAle to je hezký příběh! Děkuji za ty milé vzpomínky a přeji hodně radosti při práci s oběma přístroji.
OdpovědětVymazatInko, moc tě zdravím, Helena
No ty jsi teda vybavena na tu domácí školu ))))
OdpovědětVymazatÚplně ti takovou parádní kancelář závidím )))
Já chodím do školy denně a jsem ráda.
Inko, tak to se nakonec výměna dárků opravdu povedla. Můj bratr má doma taky fototiskarnu a byla jsem opravdu překvapená, jak kvalitní tisk to je. Jako od profíka.
OdpovědětVymazatInko, měj prima dny a dobré světlo :)
Petra
Bez tiskárny si to už nedovedu představit. Mám ji už dlouho a využívám ji. Tisknu fotky docela dost. Dělám náši loutkářskou kroniku a z rodiny stále někdo chodí a chce něco vytisknout, naskenovat ap.
OdpovědětVymazatFotky u nás vyvolával nejprve taťka a pak brácha. U všeho jsem byla taky účastná, takže ten proces taky dobře znám. Líbilo se mi, jak se najednou začínaly na fotopapíru objevovat obrysy. Doba prostě pokročila :-).
Dobře jsi udělala, že sis tiskárnu pořídila.
Hezký den !
Hanka
Hezký dárek sis nakonec pořídila. Tak ať ti pořád dobře slouží.
OdpovědětVymazat