sedmička.
 |
| zdroj Google |
Číslo, které jsem začala mít ráda s mým mužem.
Moje oblíbená čísla byla 13 a 22.
Můj muž měl a má rád sedmičku,
a tak nějak jsem ji začala mít ráda také.
Proč dnes píšu o sedmičce?
Protože je to právě 7 let,
co jsem začala psát tento blog.
Úplně přesně si pamatuji, že začínaly jarní prázdniny.
Zrovna tak, jako mi začínají dnes.
( to ještě prázdniny byly prázdniny a ne prodloužené domácí vězení)
Když jsem napsala synovi, že asi pojedeme na chalupu, že máme prázdniny.
Tak se mi vysmál
a řekl, že prázdniny mám teď pořád.
Další, který nevěří,
že práce z domova je pro mě utrpením.
Já chtěla a chci být učitelka,
co je ve škole kvůli dětem
a ne ta, co sedí denně několik hodin za monitorem
a děti vyměnila za počítač.
Vím, že se nedá nic dělat, ale vy mi to nebudete věřit,
já se za ty roky na ty jarňáky těším snad úplně nejvíc.
Já se každý týden těším na víkend
a to u mě, workoholika, nikdy nebylo zvykem.
Na druhou stranu musím napsat, že se covidu obávám,
protože nikdo neví, jak to s ním zamává.
Navíc bydlím společně s mamkou a manželem, který má nemocné srdce
a tak obava je na místě.
...
To jsem ale psát ani nechtěla.
Chtěla jsem popisovat dobu před 7 lety,
kdy jsem si sedla na chalupě do svého křesla,
vzala do ruky počítač
a vyhledala
blogger a zkusila se přihlásit
a vytvořit svůj účet a první blog.
Ten den jsem začala tvořit kobercovou předložku z manželových džín.
A díky nim vznikl název mého blogu.
Tvořím ráda a tehdy to bylo tak nějak na místě.
Nebo spíš první, co mě napadlo.
Teď dojde k šílenému mému doznání..
Občas tvořit začínám
a pak nedokončím.
Přesně tak to totiž dopadlo
s tou džínovou předložkou.
Já ji fakt nedodělala.
Rozpíchala jsem si o ni prsty
a pak jsem ji strčila do krabice,
kde odpočívá doposud.
Leží na chalupě v krabici
sedm dlouhých let
a čeká, jestli na ni ještě někdy dojde řada.
Měla bych jí dát šanci,
co říkáte?
Zaslouží si to, protože byla na začátku toho všeho krásného,
co mi blog během 7 let přinesl.
Vloni jsem ho hodně zanedbávala,
ale chyběl mi.
Chyběla mi vaše slova,
vaše příspěvky..
chyběly jste mi.
/ píšu úmyslně tvrdé y, protože žádného blogera nečtu:o)
a asi žádný muž nečte můj blog./
Sedm let ,
přes milion prohlédnutí mých stránek.
Nejde vůbec o čísla,
jde o pocity.
A pro mě je ze všeho nejvíc,
pokud je vám tu hezky.
Pokud se rádi vracíte,
pokud čtete to, co mi moje prsty ťukají do klávesnice.
Mám radost, že vás můžu bavit,
že se můžete smát..
protože smích je kořením života.
Tak já si nyní přeji,
aby veselé příspěvky na mém blogu měly hlavní slovo,
aby bylo pořád o čem psát,
a aby každý sem chodil rád!
....
Moc vám všem děkuji
za tisíce krásných komentářů,
které mě vždycky potěšily,
často rozesmály
a hnaly dál.
...
Děkuji
💓
a přeji Vám Všem hlavně moc zdraví!
🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀
Mooooc ráda čtu a kochám se krásnými foty. Ať se Vám ve všem daří a jste zdravá a všichni Vaši blízcí.
OdpovědětVymazatInko, gratuluju k sedmičkovému výročí - to už je pěkná doba. Takže hodně čtenářek (a třeba i nějakého čtenáře :)) a spoustu nápadů.
OdpovědětVymazatMěj se krásně
Inko, já ti naprosto věřím, že učení online je těžké, udržet pozornost dětí na dálku jistě není lehké a bude to únavné. Jo já jsem vlastně měla výroční v prosinci taky sedm let a mám pocit, že od té doby se známe virtuálně a jsem ráda, že jsme měly možnost se setkat i osobně. Přeji tobě a rodině jen zdravé dny.
OdpovědětVymazatInko, na tvůj blog chodím opravdu moc ráda. Těším se na každý další příspěvek. Moc gratuluji k pěkným blogovým narozeninám. A předložce dej šanci, ta si to tím pádem o to víc zaslouží. Ale nemyslí si, já mám rozdělanych a plných krabic několik :o)
OdpovědětVymazatMěj prima dny a opatrujte se. Petra
Moc gratuluji k výročí Tvého blogu, který mám ráda.
OdpovědětVymazatDokážeš psát s nadhledem, s humorem- prostě mne to baví.
Pěkný víkend u vás !
Hanka
Velká gratulace Inko))) jsem ráda; že jsi psaní blogu zase obnovila. Chodím k tobě moc ráda. Inspiruješ a ještě pobavíš. Tak jen tak dál)))
OdpovědětVymazatInko, gratulace k "sedmičce". I já mám toto číslo oblíbené a k tomu ještě 13. A co se týče nedodělku předložky - já mám takto rozpletený svetr, zbývá doplést rukávy, ale nedokážu se k tomu dokopat. Kolik jiných věcí jsem za tu dobu dodělala, upletla a uháčkovala či ušila, ale svetr stále čeká. Přemýšlím, že z něj přetvořím něco jiného, aby měl uplatnění, možná povlak na polštář, nevím......
OdpovědětVymazatPřeji Ti krásné jarňáky, užij si je podle libosti a vypni distanci. Začni plánovat kytičky a rostlinky v zahradě - u mne to platí na 100%, hned mám lepší náladu. Krásný prázdninový týden z Jizerek přeje Olina
Díky, že pokračuješ v psaní a přeji Ti, aby jsi si nikdy nevytáhli černého Petra😊😊😊
OdpovědětVymazatTaké mám ráda sedmičku a třináctku :-).
OdpovědětVymazatInko, jsem moc ráda, že jsi se k psaní blogu vrátila, tvůj humor, nadhled, radost ze života, radost ze své práce (i když nyní spíše k vztekání), báječné zážitky, mne velmi baví. A také mne potěšilo, že jsme se, alespoň jednou, osobně potkaly. Tak ať se ti písmenka jenom hrnou směrem k nám, věrným čtenářkám, a když se objeví i čtenář, bude to také prima.
Opatrujte se všichni doma.
Inko, moc gratuluji ke krásnému výročí. Před sedmi lety jsem neměla ani ponětí, že nějaké blogy existují. :o) Jsem ráda, že zase píšeš, mám ráda tvé tvořivé nápady, příběhy z domova, z chalupy i z po za velké louže.
OdpovědětVymazatTak ať se stále daří a budu se těšit na další příspěvky. D.
Inko, gralutuju k výročí tvého blogu. Je neuvěřitelné, jak to všechno letí. Tvůj blog mám v podvědomí zařazený jako ten "nový", na který chodím tepve chvíli. Je pravda, že většina blogů, se kterými jsem začínala já, už dnes není aktivní. Děkuji ti za tvůj humor a nadhled, pro který sem tak ráda chodím.
OdpovědětVymazatInko, krásně napsaná milá slova. Já taky nějak ted zanedbávám svůj blog, ale stále sem chodím pro milá slova, at už tvoje, nebo někoho jiného. Děkuji nejen tobě, ale všem, co sem píší a inspirují druhé. Naopak zase já slíbím, že se polepším, a budu taky psát. Hezké dny....
OdpovědětVymazatInko, gratuluji k sedmičce. I já mám to číslo moc ráda.
OdpovědětVymazatA smekám pře vámi všemi, co učíte z domova. Adam učí jen pár hodin týdně a vidím, jak po nich vypadá...
Pa, Helena
Já taky souhlasím s tím, že práce z domova je v lecčem hodně riskantní a pro některé profese se nehodí vůbec. Třeba ta učitelka, která je založená hodně na osobním kontaktu a přístupu. Já sám jsem dělal z domova skoro půl roku a hodně rád jsem se vracel do práce České Budějovice. Šéfování jsem pak mohl nechat na kompetentních osobách. :)
OdpovědětVymazat