VÁNOCE, VÁNOCE PŘICHÁZEJÍ

...tak už je to opravdu tady..

u mně jsou prostě Vánoce spojené s vůní vanilkových rohlíčků

a jakmile je začnu péct, 

tak vím, že Vánoce jsou nablízku!

Vůně, ta vůně mi neskutečně připomíná mé dětství.

Dětství, kdy jsem společně s maminkou dělala cukroví,

dobu, kdy mě učila dělat kuličky a z nich válet rohlíčky.

A já tomu zůstávám věrná, pořád válím v dlani ty kuličky,

dělám nedokonalé rohlíčky, kdy každý má trošku jiný originální tvar.

Nejsou dokonalé, ale jsou moje.

S vanilkovými rohlíčky se vracím k mamce..domů, do dětství..

broukám si písničky, které jsme spolu kdysi zpívaly 

a přiznám se, že si to tu sama vychutnávám
a oddávám se tiše vzpomínkám.

Ale když to teď píšu,

tak se mi slzy po tvářích koulí jako hrachy

a skoro nevidím na klávesnici..

Jak ráda bych se vrátila do dětství a do náručí mé milované mamky..
jsou chvíle, které se prostě nedají vrátit,
ale nedá se na ně ani zapomenout a to je to krásné, co si člověk nosí ve svém srdci..

O víkendu budu péct s Aničkou

a těším se, až nám  povyroste Emička, 

že budu mít velkou posilu pomocnic..

Jinak musím také napsat, že já jako máma selhala,

protože moje Kačka pekla na Vánoce jako malé dítě,

ale pak už se jí do toho moc nechtělo 

a já ji nenutila.
Byla jsem šťastná, že se pilně učí,
a tak jsem ji k pečení moc nevedla.

Tím, ale nechci napsat, že nepeče.

Peče výborné dorty, zákusky,

ale vánoční cukroví nechává moje rodina na mně.

Asi to umím nejlépe:o))!

K obrázku si prosím domyslete vůni vanilky..

áááá..voníííííííííííí
Vánoce jsou prostě tady!!