SRDCE

na pravém místě

má mnoho lidí.

 V této době o to víc vyplouvají napovrch lidské povahy.

Zjišťuji, že kolem sebe mám spoustu lidí,

kteří si zaslouží veliký obdiv. 

Tak předně moje bývalá mladá a krásná kolegyňka Terezka,

která je na mateřské dovolené

a která veškerý svůj volný čas věnuje šití roušek. 

Ušila jich už tolik a věnovala spoustě organizací,

všude tam, kde bylo třeba

a pak taky naplnila svůj plot

a denně ho doplňuje.

Když jdete kolem, vždycky na něm nějakou roušku najdete.

Kromě toho všeho mi půjčila šicí stroj

a já chtěla být jako ona.

Jak už jsem psala, chci vám napsat o své nešikovnosti..

Už jsem pár roušek sice ušila, ale....

týden jsem bojovala se strojem,

spodní nit mě nechtěla vůbec poslouchat.

Když už chtěla, tak se mi zase zlomila jehla..

Pak už stroj fungoval,

ale nefungovala jsem já.

Prostě to pořádně neumím!

Roušky můžeme používat jen my,

rodina,

ale nevzdávám to a já to prostě dám

a budu se zlepšovat.

...

Další o kom chci napsat je můj kolega Kája.

Je to prima kluk, tělocvikář,

ale srdce má snad hned dvě a obě na pravém místě.

Zorganizoval a sehnal velkou spoustu počítačů

 a věnoval je dětem, které neměly doma přístup k počítači.

Zakoupil i připojení k internetu, aby se děti mohly učit na počítači.

Měla jsem tu možnost s ním předat hned dva počítače.

Tolik radosti v očích romských holčiček, 

které k nám začaly chodit do školy, si neumíte představit. 

 Byla to dávka pozitivity na dlouhou dobu.

Nainstaloval jim programy, webové stránky, které používáme 

a ony je používají , píší a spolupracují.

Je to takový malý zázrak.

Takových počítačů už rozdal hodně.

Kromě toho pomáhá v nemocnici,

je skromný, milý

a já před ním smekám..

...

Jsem šťastná, že mám kolem sebe lidi, 

co pomáhají..

i mně :o)

jedna maminka, když jsem se zmínila, tak mi přivezla kvasnice...:o)

S rodiči svých dětí si píšu

a  mám pocit, že jsme si často mnohem blíž..

Musím napsat, že mám úžasné rodiče mých školních dětí 

a moc si vážím jejich práce..

Vím, že to nemají lehké,

ale dávají to..

...

Mějte se moc hezky a všichni, kteří se doma učíte se svými dětmi,

držím palce, ať to zvládáte..

a když to nepůjde, 

tak ono se to taky nezblázní..

my to pak dáme..:o)

Zdraví je ale pro nás všechny strašně důležité..

Tak se moc opatrujte!

Inka

💓

POZDĚ, ALE PŘECE

Vím, blog strašně zanedbávám.

Není to tím, že není co psát..

jen mi nějak došla slova..

opustila mě múza

a taky proto, že bych chtěla být pořád pozitivní 

a těšit vás

a nějak mi to nejde..

Přitom jsme zdraví, kolem mě jsou lidé zdraví,

co víc by si člověk mohl přát..

Dnes přicházím popřát jak už jsem napsala pozdě..

ale přece

Krásné Velikonoce,

hlavně moc zdraví Vám Všem..

💓❤❤

..

Vidíte, teď jak píšu,

tak mě najednou napadá tolik slov a vět,

co bych vám potřebovala napsat..

Ale já pořád píšu

- dětem,

které učím z domova.

Vymýšlím si dopisy pro ně,

ale jejich přítomnost mi chybí...

Zkouším si vlastně takový důchod nanečisto..

Jsou věci, které se mi líbí..

vstávat, až když se mi chce,

v klidu se nasnídat..

pracovat venku na zahradě,

být na sluníčku, když je

a schovat se do útulného domova, 

kdykoli se mi zachce..

..

Ty děti mi ale chybí..

co mi kupodivu nechybí jsou obchody..

já vážně nevycházím..

nákupy si nechám vozit Košíkem

a díky zásilkovým službám

mám všechno co potřebuji.

Na zahradu stromy, keře, kytky...

vše mi přišlo poštou 

ke vší mé spokojenosti.

...

Právě jsem se rozhodla, že vám zase musím napsat

a podělit se s vámi o všechno, 

co se kolem mě děje..

Musím vám napsat o své šikovnosti, 

i nešikovnosti,

o své schopnosti a i veliké neschopnosti,

o radostech 

Dnes ale uzavřu ty Velikonoce.

Dám pár fotek z mojí výzdoby, protože zítra se to už hodit nebude..

Tak se podívejte na chvilku ke mně

a už snad dobrou noc..

:o)

Tady musím něco napsat, představte si, že ten košíček s vajíčky a zasetým obilíčkem

jsem měla na klice u vrátek od mé žačky Kamilky.

Udělal mi neskutečnou radost..

je totiž úžasný!

A tyhle krásný tulipány mám od kamarádky za droždí :o))

Výměnný obchod funguje :o)!

na žádné zdobení vajec nedošlo..nebylo pro koho...

Napečeno ale bylo :o)

Mazance a jidáše..

 A tuhle " božskou" roládu jsem dostala od sousedky..

byla vynikající ..

skvělá sousedka :o)!

A už mám zase hlad...

tak dobrou..

jdu tu chuť zaspat !

Inka

💓

DŘÍVE NEŽ...

napíšu poslední únorový...

Normálně se stydím a jsem na sebe naštvaná.

Až třeba jednou budou pročítat zpětně svůj blog,

tak mi vypadnou skoro dva měsíce mého života.

A že bylo o čem psát!

Bylo toho tolik

a já si vůbec nenašla čas napsat.

Kvůli psaní na blog jsem si dokonce pořídila svůj

vlastní notebook,

protože jsem doposud používala pracovní..

Já měla dokonce už i jarní prázdniny

a ani řádku jsem nenapsala.

Malou výmluvou můžou být snad vnučky,

které jsem tu měla celý týden.

Manžel je stále nemocný 

a o chalupě by se mi mohlo jen zdát.

To se mi ale nezdá,

protože se pořád kochám naším domem.

Respektive já se až tolik nekochám,

protože je pořád co dělat

a to nepíšu ještě o tom,

že přijdou hezké dny 

a já se asi nehnu ze zahrady 

a pak už se asi vůbec nehnu!! :o)

Co se ještě přihodilo?

Rozdala jsem vysvědčení, byla s vnučkami v kině,

s kamarádkou jsem byla na úžasném show s Vilmou Cibulkovou,

oslavila svůj svátek 

a asi konečně se můžu i pochlubit,

že v létě budu znova babičkou.

/ to je to velké vánoční překvapení od syna /

(rodit bude ale snacha Štěpánka :o))..)

No a pak ještě naše štěně Anie...

Každé ráno jakmile otevřu oči,

zjistím, že je větší a větší a větší a větší...

Vážně, věřte - nevěřte,

máme už skoro dvacetikilovou Anie..

/ ta normálně tloustne rychleji než já! :o))/

Ovšem musím napsat,

že je naprosto úžasná!

Spí dlouho jako já, 

je čistotná a my všichni ji milujeme.

Chci být náš pes !!!

Normálně na ni žárlím.

Manželova slova:

"Pojď se pomazlit,  pojď ke mně!" už dávno nepatří mně.

Zvykám si..zvyknu si!

(ono mi nic jiného nezbyde)

Ona je totiž tak úžasná a milá,

že jí člověk odpustí všechno..

Tak trochu si nyní žiju svůj sen..

Jsem nadšená z místa,

kde nyní žiju.

Každodenní pohled z okna 

a nádherný výhled je prostě k nezaplacené..

Nikdy mě asi nepřestane okouzlovat.

                                                                            výhled na Ještěd

výhled na Zvířetice

( nesmím se ale dívat dolů pod dům,

kde je zahrada v tak hrozném stavu,

hotová divočina - samý plevel)

I to je ale výzva!

( bude to asi boj, kdo z koho)

...

Doma si stále přivolávám jaro 

a dobrovolně přiznávám,

že po zimě už netoužím.

Snad poprvé v životě jsem v zimě neviděla kolem sebe sníh.

( nijak mi však nechyběl)

Jaro a léto by mi určitě chybělo víc!

Zatím nechci nic slibovat,

ale chci tu být častěji...

Prsty už netrpělivě čekají na své otisky 

na mé nové klávesnici..

...

Mějte se moc krásně 

a užívejte!

Inka

💓

PRVNÍ LEDNOVÝ

týden je za námi 

a já se dostávám konečně ke psaní..

Napsat, že týden byl hektický

by u mne nebylo nic divného.

Poslední dobou mám pocit, že hektické je skoro všechno :o).

...

Hned první týden jsme měli ve škole inspekci.

Učím už snad sto let,

inspekce se nebojím,

přesto nemůžu napsat,

že by mě nechávala úplně klidnou :o).

….

U mě proběhla inspekce hned první den,

a to na hodině výtvarné výchovy.

Já výtvarku miluju :o),

ale vůbec by mě nenapadlo,

že zrovna na výtvarku přijdou.

Myslím, že bylo vše ale v pořádku,

děti malovaly a práce se jim dařila 

a snad i mně..

...

Přestože jsem se měla hekticky,

stihla jsem i velké radosti.

V úterý jsem byla na koncertě Haničky Zagorové

a Petra Rezka

a znovu zavzpomínala na úžasné písničky z mého dětství.

Odcházela jsem se slzami v očích,

protože moje Studánka stříbrná, 

kterou jsem si jako malá holka pořád zpívala,

zazněla na konci a já věděla,

že už nikdy nebudu holka s cůpky ve vlasech 

a nikdy už neotevřu vrátka zpátky k nám..

život jde dál

a tak jsem ale ve čtvrtek mohla na sraz magister :o).

Scházíme se s " holkama  z vejšky" :o)

jednou za 3 měsíce 

a musím napsat,

že se scházíme rády

a že je vždycky legrace.

Byl to prima večer!

...

Co ještě nového u nás?

V sobotu jsme měli vnučky

a jinak pořád upravuji náš dům,

každou chvíli totiž přijde balík 

s nějakou objednávkou.

..

Zatím musím napsat,

že jsem narazila na samé výborné prodejce

a se vším jsme velmi spokojeni.

A i když jsme museli reklamovat jednu skříňku,

tak prodejci byli velmi ochotní 

a s výměnou neotáleli.

...

Během necelých 14 dní

jsem stačila objednat a vybavit dům.

Jsme neskutečně spokojeni se sedačkou,

nad kterou jsme nejprve velmi váhali.

Chtěli jsme koženou 

a hledali na internetu nám dalo pěkně zabrat.

Po dlouhém vybírání jsme zvolili úplně nejlevnější,

kterou jsme našli.

Naše volba byla i kvůli novému členu rodiny,

malé Anie.

Čekalo nás velmi milé překvapení.

Sedačka je luxusní 

a neskutečně pohodlná.

Všichni si užíváme jejího pohodlí.

Zjistili jsme, že cena není vždy rozhodující.
Taky mi dorazilo křeslo do ložnice..
Ložnici jsem si vybavila tak,
jak se mi to moc líbí.
Pravda je, že "plechovky" jak říká manžel komodě a nočním stolkům
nejsou moc praktické,
ale je to moje gusto:o).

Květina nechybí a doufám, že budu pokračovat v mém pondělním květinovém...

Mamka si přeje, aby stromeček počkal až do jejích narozenin,

a tak se u nás snoubí společně s tulipány :o)

I výzdoba je ještě docela vánoční..

….

Manžel je stále nemocný.

Vzhledem k tomu, 

že má jen vycházky,

tak nemůžeme jezdit na chalupu.

Trochu se mi stýská,

na druhou stranu si začínám uvědomovat,

že dům a chalupa nepůjde zrovna nejlíp dohromady,

protože nevím,

kdy všechno stihnu dělat.

A to  ještě nepracuji na zahradě.
Stihla jsem už ale upéct i buchty :o)

...

Dá se to všechno dohromady zvládnout?

...

Taky si občas přejete,

aby se zastavil čas?

Já každé ráno tak kolem páté ráno,

kdy vím, že za chvíli budu vstávat

a ještě bych spala.

Vždyť já budím i psa:o).

...

Anie nám dělá neskutečnou radost,

má nás ráda

a my ji!

Miluje volnost

a my ji začínáme trochu omezovat.

Učíme ji chodit na vodítku

a to se jí vůbec nelíbí :o).

Nejraději by si volně běhala kdekoli

a kdykoli.

...

Tajně jí říkám drahoušku,

protože množství piškot 

a kozího mléka už nás stálo dost :o).

...

Přeji Vám moc krásný nový týden

a chci se zase vrátit ke psaní hodně brzy.

...

Inka

💓

NOVOROČNÍ PŘÁNÍ

Moji milí čtenáři, čtenářky,

rok se s rokem sešel 

a já to poznala :o),

zase mi přibyla jedna čárka 

a já jsem o rok starší.

...

A jaký to byl rok?

Krásný a šťastný.

Plno radosti, pohody a klidu.

Taky neklidu a strachu o zdraví blízkých..

Teď už vím, že je potřeba tak nějak zpomalit krok..

čas letí,

ale my bychom neměli mít potřebu ho dohánět.

Však člověku nic neuteče.

Měli bychom se dívat,

dívat kolem sebe 

a vidět.

Konečně chápu význam slov mé maminky,

která by dnešní den, tak jako já, slavila své narozeniny.

Její věta mě provázela celým životem.

Při každém odchodu z domu

jsem slýchávala:

" Koukej, abys viděla! "

A já už mami  vidím!

Vidím tu krásu kolem,

vidím své děti,

svou rodinu,

vidím, co bych měla,

ale nemusím..

Vidím a jsem za to šťastná..

Moc bych všem lidem přála,

aby mohli kolem sebe vidět to krásné,

to co se snažím najít já.

V novém roce se obklopujte lidmi,

kteří to s vámi a se světem myslí dobře,

těmi, kteří se rádi smějí, 

kteří vás dokážou rozesmát,

s těmi, co se mají rádi

a co mají rádi vás.

Mějte kolem sebe všechny,

které kolem sebe toužíte mít.

Mějte se rádi 

a užívejte nový rok 2020.

Přeji Vám hlavně moc zdraví

a všem posílám velkou dávku pozitivní energie.

Tak nasávejte...

:o)

PS: Anie nakonec ten rok 2020 skoro celý sežrala.

Tak do něj taky jděte naplno :o)

Bez předsudků,

s radostí štěněte

a s velkou odvahou..

A každý den " dejte" s nadhledem".

Jak píše Věrka:

" Každý den je přece dar! "

...

Inka

💓

PS: Mami, myslím na Tebe a všechno nejlepší!

Koukám na tvou hvězdu...

a vím své..

💓💓💓