čtvrtek 27. ledna 2022

HLÍNA

 no a aby té legrace nebylo málo

a hlavně, aby fotka těch mých nehtů nebyla dlouho vidět,

tak si dovoluji ukázat 

svého autorského anděla.

Většina hlíny zůstala za mými nehty :o)..

On mi totiž kus keramické hlíny doma zůstal

a přece ji nevyhodím, že?

Tak jsem si trochu pohrála.

Ten obtloustlý anděl mi moc připomíná manželova dědu Vendu,

kterého jsem poznala jako mladá holka,

když jsem začala chodit s mým mužem.

Nikdy nezapomenu, když jsem k přišla poprvé na návštěvu k manželovým prarodičům.

Děda Venda tehdy seděl v křesle,

nohy mu už pořádně nesloužily,

podíval se na mě a povídá:

" Holka, tak se mi pojď ukázat!"

Tady se postav a pomalinku se otáčej!"

Možná, že by se leckterá holka urazila,

ale já z toho měla tehdy legraci.

Už na první pohled mi byl kulaťoučký děda sympatický..

Tak jsem se začala otáčet

a děda mě zhodnotil slovy:

" Staníku, je to dobrý! Jednou budeš mít co obracet!"

Ach, jak ten děda měl pravdu :o))!

Nevím, jak to poznal, 

protože v té době jsem vážila pouhých 49 kilo.

( za 9 měsíců poté o 28 víc)

Rozhodně můj muž má dnes co obracet:o)..

A jakmile můj kulatý anděl spatřil světlo světa,

tak jsem v něm viděla toho andělského dědu Vendu.

Doufám, že se nebude kvůli tomu v hrobě obracet!

:o)




tady je ještě v surové podobě


Jo a moc bych si přála,
až se budeš vypalovat v peci,
aby ti nepopraskala nebo se nepolámala křídla.
...

Vy se mějte krásně 
a vaši andělé ať nad vámi bdí!
Vaše
Inka
💓



středa 26. ledna 2022

DRÁPY

 a ne obyčejné...

rudé!

Ano, tak takto vypadají nyní moje ruce.

Už asi dva roky chodím ke své kamarádce na nehty...

Vždycky mi je udělá krásně!

Je šikovná..

Jediné, co jí trápí je to, 

že já nechci nijak experimentovat 

a většinou si nechávám dělat nehty velmi jemně namalované..

Tak tentokrát jsem se nechala přesvědčit.

Před Vánoci jsem na radu Terky zvolila barvu červenou...

Dnes z ní vidím rudě!

Já tušila, že to nemám dělat,

ale dohodla jsem se s Terkou, že mě vezme brzy v lednu,

dříve než začnou odrůstat..

Jenže ...

on je covid..

Prostě mě pronásleduje všude!

Tak nejdřív Terka v karanténě, 

pak pozitivního syna ( má 3),

takže než se vystřídají ...:o)

a do toho v karanténě já..

( mimochodem ta, co mně měla skončit ve středu se prodloužila do soboty,

protože jsme měli další kontakt)

Zkuste vysvětlit mým nehtům, že nemají růst!

Normálně mám fakt drápy!

Ošklivé odrostlé drápy.

Dokážete si představit,

jak se mi špatné píše na klávesnici?

Navíc se mi asi dva začínají pomaličku odlupovat..

To je strašně příjemné zvlášť ve chvíli,

kdy si rukou projedete ve vlasech a sem tam se nějaký vlas v tom nehtu zachytí...

Možná si řeknete,

ta má ale starosti!

Né, to nejsou starosti,

vlastně je mi to k smíchu...

Ale jedno vím jistě,

zůstanu u těch svých něžných , jemných barviček..

Původně jsem dnes chtěla napsat o školní výtvarce 

a dát sem pár obrázků..

jakmile ty nehty začaly ťukat do klávesnice,

drze si začaly psát samy o sobě..

Tak snad výtvarka počká...

Jojo

a tu krásu si tady musím uchovat..

Škoda, že není duben.

Na 30. dubna by se hodily.

...



 Na druhou stranu za chvíli s těmi nehty nebudu moct nic dělat...
že bych jen odpočívala:o)? ...

Tak se na mě za ten neplánovaný
a tak trochu dost malicherný příspěvek nezlobte..
a mějte se hezky..
Opatrujte se!
💓
Inka






pondělí 24. ledna 2022

JE TO TAK TROCHU NA BUDKU!

 Další týden utekl jako voda

a já skoro každý den řeším,

zda naše třída půjde či nepůjde do karantény.

Právě teď čekám na výsledek PCR testu,

a pokud bude pozitivní, tak ještě klidně v nočních hodinách

budu muset informovat rodiče, že děti budou v karanténě,

protože byly v pátek s pozitivním spolužákem...

a zítra budu učit asi on line.

Ach jo..

Původně měl tento příspěvek být tak trochu vtipný,

takže hodím covid za hlavu 

a začnu jinak..

Není to o budce, 

ale o krmítku, o hodně krmítkách..

....

Tak jako mnoho let nazpět měl se konat na naší škole vánoční jarmark.

Ten, kdo čte můj blog, tak ví,

že já tvořím 

a vždy se snažím vymyslet něco,

co by se líbilo, co by bylo neokoukané 

a co by se asi dobře prodalo. 

Tentokrát mě nadchla podpalová dřívka.

A já z nich začala tvořit. 

Nejprve veliké krabice,

které jsem si myslela, že do nich dáme jehličí 

a vytvoříme veliké výzdoby před domy,






pak jsem začala dělat lucerny z těchto latěk




taky dárkové krabice



a nakonec jsem začala dělat krmítka.


Měla jsem toho dost a dost

právě v době, 

kdy se rozhodlo, že jarmark nebude.

Jelikož mám super rodiče, 

tak se nakonec vše rozprodalo on line .

Dokonce jsem musela ještě další a další přidělávat.

Sama sobě jsem si také vyrobila jedno krmítko

( to jsem asi neměla dělat)

Proč?

Protože jsem zjistila,

že se jedná asi o krmítko čistě dekorační

nebo krmítko do sucha

a ne do vodičky.

No jo, ale ono venku i prší, dokonce i sněží, že?

Moje krmítko se tak nějak nafouklo,

dokonce na dvou místech neuneslo tíhu a prasklo.

A to jsem používala to speciální lepidlo na dřevo...

Očekávám reklamace  a zatím nic.

Tak si říkám, že jsou dvě varianty,

buď se zničilo jen moje ( pochybuju!)

nebo mě mají tak rádi, že mi nic nenapsali. ( to spíš )

( ještěže cena nebyla veliká)

Oni ví, že stejně korunky, které jsme za výrobky dostali,

jsou pro děti, tak asi proto..

A já z těch krmítek  měla takovou velikou radost. 

Dokonce jsem ze Španělska objednala takové dřevné ptáčky,

abych je ozdobila..

No řekněte, není to na budku? ( krmítko?)

😅

Jinak já doma krmím ptáčky pořád 

a zjistila jsem, že vrabčáci dělají pěkný nepořádek kolem krmítka.

Slítne se jich tolik, že se do krmítka sotva vejdou.

To sýkorky, to je jiná,

 ty dodržují rozestupy 

a hezky spořádaně jedna podruhé hezky zobají :o)

Manželovi vůbec nevadí, že se krmítko rozpadlo.

Prý tři  stačí, 

tak asi tak :o).

...

A protože sem na blog dávám i inspiraci pro učitelky, 

tak pár obrázků, co děti vyráběly na Vánoce. 

Myslím, že se jim vše povedlo.







K domečkům jsme udělali ještě rámečky s fotkami..


Tak a je skoro 8 hodin večer

a já stále nevím,

jestli zítra jdeme nebo nejdeme do školy!

Jak říkám...

JE TO NA BUDKU!

:))

Vám přeji krásný nový týden 

a nesmím zapomenout na pondělní kytičku..

Posílám Vám jarní pozdrav v lednové zimě..

Opatrujte se a buďte zdraví!


💓





pondělí 17. ledna 2022

KVĚTINOVÉ PONDĚLÍ A TROCHU MÉHO TVOŘENÍ

Další týden za námi a já nestačila ani napsat příspěvek, který jsem chtěla..

Mám ho ale uložený v hlavě 

a určitě na něj dojde.

Jak já mohu začít v pondělí?

Opět mými oblíbenými květinami.

První jsem dostala k narozeninám,

které jsme opožděně oslavovali tuto sobotu.

Kytička je od mé švagrové.


Verunka, která mi přijela také popřát,

upekla luxusní francouzské větrníky

Tak to jsem si tedy vyfotit musela.

Nejen vzhled, ale i chuť vynikající !

Mňam!


Další kytičky jsem dnes dostala od svých kamarádek, 

když jsme se po dlouhé době sešly na kafíčko v cukrárně.



....přišlo mi domů na chvíli jaro..

...

Víte, co jsem zjistila?

Že jakmile jsem přestala psát blog,

tak jsem zapomněla fotit.

Né, že bych to už jako neuměla,

ale dříve jsem fotila snad úplně všechno,.

Teď hledám, jestli najdu nějakou fotku:o)

Musím zase začít :o).

...

V minulém týdnu jsem se rozhodně nenudila 

a každý večer jsem usedala do své pracovny, 

kde jsem dokončovala další album.

Nevím, zda se mi sem podaří nahrát video,

ale fotky půjdou.

Album už je u své nové majitelky..








... 
Tento týden budu dělat další album pro mladší sestřičku.
Je to výzva!
:o)


Na stole mám kytičky a ráda bych už  s nimi přivolala jaro,
venku je zatím mrazivo.
/ a ještě asi dlouho bude /
Zima na fotkách ale vypadá krásně...




Přeji Vám krásný nový týden..
nejlépe sluníčkový, pohodový
a užijte si ho ve zdraví!
Vaše 
Inka
💓

pondělí 10. ledna 2022

PONDĚLNÍ DĚKOVNÝ, ALE I KVĚTINOVÝ

Holky moje zlaté blogerské, 

dojaly jste mě k slzám...

Tolik krásných komentářů...

Moc moc děkuji za všechna vaše slova..

💓 

A jaký byl můj první lednový týden?

Přináším první písmenkové vlaštovky,

Na ty opravdové si musím počkat do jara.

Pravda, smířím se se sýkorkami,

které mi pravidelně létají na krmítko,

ale spíš bych si moc přála už to jaro!

A to zima ještě pořádně  nezačala :o(.

No nic, to není v mé moci ovlivnit.

Jinak to vy vlastně nevíte,  stala jsem se nedobrovolným otužilcem.

V našem domě jakmile nastane zima, tak je zima. 

Udělali jsme nové topení, drahé tepelné čerpadlo,

střechu máme celou pokrytou fotovoltaickými panely

a jsme neskutečně ekologičtí. 

Ha! Ale taky neskutečně zmrzlí!

Já, zhýčkaná teplem z paneláku, spím v 17 °C.

Po domě chodím div né v kožichu a teplo je jen u krbu nebo když si pustíme klimatizaci.

Tepelné čerpadlo nějak jaksi moc netopí, 

respektive můj muž šetří.

Navíc...ovladač ke kotli má pouze manžel na mobilu, tudíž já a manželova mamka,

se kterou žijeme, nerozhodujeme, jaké teplo u nás bude. 

Manžel si ovladač na mobilu zamiloval.

Denně sleduje, zapisuje a počítá spotřebu..

Každou chvíli přijde a ptá se:

" Tys pustila myčku? Ty pereš? Pečeš? Vaříš?"

To se mu objeví zvýšená spotřeba!

Bože! Hlídání energie se stalo jeho koníčkem.

Jakoby nestačil hokej :o))).

Každý týden se alespoň jednou rozvádím :o))!

A pak se divte, že toužím už vidět vlaštovky a hlavně to jaro! 

Jak začne teplo, 

tak se snad zklidní :o)!

....

Naší rodinné idylce nepřidalo ani minulé pondělí.

Asi kolem 13 hodiny mi do práce volal kurýr, že mi veze zásilku. 

Myslela jsem si, že se jedná o balíček k Vánocům,

který mi ještě nedorazil.

Jaké bylo mé překvapení,

když tam stál kurýr s ohromnou kyticí i s vázou .

" To je pro mne?" ptala jsem se nevěřícně.

Dozvěděla jsem se, že jsem to dostala od firmy Florea, 

kde jsem si objednávala tu kytici růží, 

kterou jsem si darovala a zaplatila k narozeninám.

Byl u toho lístek, 

že mi přejí, 

aby nám vydržely vztahy.

No nevím, co tím chtěla firma říct,

ale celý večer se mnou manžel nemluvil

a pořád pátral, 

kdo mi tu kytku poslal.

😀😁

Z kytky jsem měla radost, řekněme až škodolibou. 

To se té firmě vážně povedlo.





..

.Kromě kytky jsem hned v pondělí posílala ze školy domů pozitivního žáka. 

Už se úplně děsím další karantény, 

protože moje třída byla v karanténě už na podzimní prázdniny, 

pak na 17. listopadu, kdy byl státní svátek a aby toho nebylo málo, 

tak jsme měli karanténu i na Vánoce. 

/ Asi se rouhám, ale už nám chybí jen zkazit si  pololetní a jarní prázdniny./

Fuj, už aby byl ten covid pryč.

....

A co se ještě stalo? 

Snad už nic neobvyklého..

Jo, vlastně ještě něco důležitého...

Sleduji téměř denně Alenky jídelníček...

žasnu nad její zdravou stravou!

U mě asi takto:




Já normálně v zimě ujíždím na čokoládě...

vlastně to ne já, to moje tělo si žádá:o)..

a já ráda!

....

Z "pravidelné" běhochůze na pásu jsem denně,

😂kromě úterý, čtvrtka 😂

vydatně šlapala,

abych tu čokošku ze sebe sklepala..

....

Den, na který se v týdnu těším,

je neděle!

Schází se u nás celá rodina.

Já jásám,

muž trpí :o)!

Tak ráda je mám u sebe a hostím je..

Je tu vždycky veselo..

Kromě vnuček se tu sejdou i dva psi..

Naše Anie a dcery Bailey


(jo a manžel kvůli vnučkám trochu víc topí:o)..)

...

A to je asi tak všechno..

( myslím, že tento týden bude ještě jeden příspěvek...

jak jsem psala tento, tak mě hned napadlo další psaní...)

Užijte si krásně nový týden 

a hlavně buďte všichni zdraví.

Inka

💓

PS: Moc vám děkuji za vaši přízeň! 

💓