A je to!
Já květinomilka
a umořila jsem i kaktus!
A víte, co je na tom nejhorší?
Já na něj úplně zapomněla!
Mám výčitky!
Byl to dárek a měla jsem ho už hodně let..
A jak se to stalo?
Koupila jsem si kdysi skříňku,
na které se krásně vyjímal můj kaktus.
Pak jsem si koupila další dvě malé skříňky s šuplíčky
a ty postavila na tu skříňku místo kaktusu,
s tím, že pro něj najdu lepší místo.
Nenašla!
Dnes jsem ale našla kaktus,
ale už se o něm nedá mluvit jako o kaktusu..
Jediné co to má ještě společného,
je to, že to něco píchá..
Jak se dostal pod tu skříňku to netuším..
jen jedno vím,
JE TO KONEC,
protože z toho se už nevzpamatuje!
Veřejně se k tomu umoření přiznávám
a kaktusu se dodatečně omlouvám .
Mějte krásný večer..
Inka
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za Vaše milé komentáře a za Váš čas.