DÁREK

Tento příspěvek bude tak trošku souviset s předchozím. 

Je o odměňování,

o ocenění práce.

Je to už skoro 13 let, kdy začalo mé trápení se zuby.

Sehnat dobrého zubaře je také velké umění

a já měla to štěstí, že jsem našla.

Byl sice až v Praze,

ale ohromný odborník, 

veliký sympaťák,

úžasný člověk.

Když jsem u něj byla poprvé tak vzpomínám, že mi dělal otisky

a řekl, tak a teď se budeme dívat asi tak 5 minut sobě do očí.

Šlo to samo:o).

U zubařky předtím jsem myslela, že se po 2 minutách udusím 

anebo pozvracím.

U pana doktora nic:o)!

..

Jak už jsem psala, jsem člověk, co rád dává dárky.

Tehdy jsem panu doktorovi přinesla taky malou pozornost.

Nejednalo se o úplatek, 

ale o radost, že mě přijal mezi své pacienty.

...

Po zubním ošetření jsem mu moc děkovala,

i sestřičce a s náležitými ovacemi jsem mu předávala dárek.

Zaplatila jsem i léčebné výlohy,

rozloučila se a odešla.

....

Jaké bylo mé rozčarování, když jsem usedla v metru do vagónu,

oddechla si, že mám vše za sebou

a najednou se podívám a v ruce dřímám tašku s dárkem,

který jsem panu doktorovi tak obřadně předala:o).

...

Dojela jsem na další stanici, vystoupila 

a jela zpátky.

..

Už při vstupu do ordinace se pan doktor i sestřička řehtali,

když mě uviděli.

Předala jsem znovu dárek 

a věděla, že na mě pan doktor nikdy v životě nezapomene.

....

Musím napsat, že zuby mi udělal parádně:o)!

Mějte krásný nedělní večer!

Inka

💓