CO MI DAL A CO VZAL ROK 2021

 Je to vůbec možné?

Jsem zase tady!

S pěkně dlouhým zpožděním, ovšem s novoročním předsevzetím,

že v tomto roce budu psát pravidelně své týdenní reporty z mého života.

Intenzita mého dřívějšího psaní mě dostala do stavu vyhoření.

Nejenže mě ničila neustálá on line výuka, kdy jsem trávila tolik času u počítače, 

že jsem se potřebovala odreagovat úplně jinak než zase ťukáním do klávesnice. 

Ten rok mi bude v paměti asi chybět, 

ale řekněme si upřímně,

kdo z nás má čas pročítat si své staré paměti.. 

Já vždycky byla moc ráda, když jsem nahlídla k Vám,

na vaše blogy, na vaše příběhy. 

Zpočátku jsem vaše blogy četla téměř s pravidelností, 

ovšem ani to nevydrželo a někdy před prázdninami

jsem opustila svět blogu úplně...

Jen občas jsem se na mobilu podívala

na některé příspěvky. 

Na facebooku jsem občas zahlídla příspěvek Věrky, Alenky nebo Martinky..

svět blogerek se mi ztratil

a i když jsem si párkrát říkala

 že něco napíšu, nebylo to prostě to pravé ořechové. 

A co mě tzv. nakoplo?

Bylo těsně před Vánoci a mně zemřela teta..

Sestra mojí mamky, 

teta, od které jsem se ještě chtěla dozvědět tolik detailů o maminčině životě

a díky své neschopnosti jsem to nestihla.

Bylo mi to líto. 

Na pohřbu jsem se sešla se svými sestřenicemi, bratranci 

se kterými se už vídám jen při takovýchto smutných událostech.

Vraceli se mi okamžitě vzpomínky na dětství.

Já, nejmladší, všemi hýčkána a milována..

Nejstarší sestřenka Ála mě přivítala slovy:

" Jak to že nepíšeš už blog? Koukej zase začít, ať mám co číst a vím o tobě!"

Tak Álo :o), jsem tu!

A děkuji Ti za to nakopnutí..

Jsem tu, abych psala a abych si zase četla ve vašich životech a ve vašich příbězích.

Tak to je to, co mi ten rok vzal..stáhla jsem se jen do své ulity a do svého světa

a už zase chci konečně vylézt. 

:o)

Rok 2021 mi toho ovšem taky spoustu dal.

Svět on line mi otevřel i tvůrčí obzory a já se přihlásila na jaře do dvou tvořivých kurzů.

Tvoření interaktivních  papírových alb a minialb.

Tato tvůrčí práce mě úplně pohltila. 

Každý večer usedám do své pracovny, kterou jsem si vybudovala.

Nakoupila jsem spoustu materiálu a ponořila se do řezání,

 stříhání, lepení,  fotografií, vyvolávání fotek, dělání koláží, tvoření přání, obálek, krabiček.

Začal mě bavit svět scrappbookingu,

zamilovala jsem se do nádherných papírů, o kterých jsem netušila, že vůbec existují.

Za ten rok jsem se účastnila celkem asi 7 kurzů.

Jedním provází úžasná Adélka a druhý vede skvělá Rejka.

Kromě těchto kurzů jsem prošla kurzem Macramé, kurzem pečetění, kurzem akvarelu.

Nyní dělám kurz krasopsaní s Markétou. 

Po večerech nyní usedám jako prvňáček k písance a krasopíšu :o).

Už jsem přihlášená do dalších kurzů u Rejky 

a tak i rok 2022 bude pro mě papírový.

Pravda je, že kdybych psala pravidelně blog, 

tak jsem si asi uchovávala všechny fotky svých alb a přání,

která jsem už poslala dál nebo darovala a a ni si je nevyfotila.

Letos to tak dělat budu, 

třeba někoho budu inspirovat, 

že fotky nemusí být jen v mobilu nebo na kartě ve foťáku.

Nenudím se a to je prima.

.....

Tak a nakonec jsem moc ráda, 

že pořád držíme společně jako rodina,

že se pravidelně scházíme,

že každou neděli jsem utahaná jako kůň, 

když je tu všechny mám a hostím,

ale že jsem zároveň neskutečně šťastná, že je mám!

Že Vánoce jsme prožili úplně všichni společně 

a že se máme rádi.

Narozeninová kytka, kterou jsem si objednala sama:o)
a i sama zaplatila:o)..
Manžel mi ji obřadně předal...tak asi tak:o))

...

Ještě není konec dnešního příspěvku,

protože.....

musím napsat to, co jsem neudělala 

a co mě mrzí.

A musím to napravit:

Chci Vám popřát hodně 

ŠTĚSTÍ,

LÁSKY,

POHODY,

KLIDU.

TVŮRČÍHO ELÁNU,

ale hlavně moc a moc

ZDRAVÍ 

 v tomto novém roce 2022. 

Užívejte, radujte se ze života 

a žijte!

Vaše 

Inka

💓