PONDĚLNÍ KVĚTINOVÝ

Dnes malinko speciální..

Jsou květiny, které v životě člověku udělají radost..

Existují příležitosti, které přímo přítomnost květiny vyžadují..

Několik květin mám ve své paměti..

První květinu na kterou nikdy nezapomenu bude plná náruč bílých kopretin,

kterou jsem dostala jednoho krásného léta,

kdy jsem byla nádherně bláznivě zamilovaná..

Další osudovou květinou byly nádherné růžové růže.

Byla to kytice svatební 

a neskutečně dlouho jsem tuto kytici měla schovanou..

Pak přišlo stěhování a s ním kytka zmizela.

Další kytky,

které zůstávají v mé paměti jsou krásné pugéty,

které jsem dostala za porod našich dětí..

Bohužel si pamatuji, že tehdy nemohly být kytky na pokoji,

takže když jsem se vrátila z porodnice,

tak už jejich krása povadla..

Kytky k narozeninám jsem nikdy moc nedostávala..

přece jen Silvestr není zrovna květinovou sezónou..

Navíc můj muž není zrovna květinový typ

a na obdarovávání květinou si zrovna nepotrpí.

Možná i proto se obdarovávám  týden co týden sama:o).

Květiny mi dělají radost!

...

Tato květina bude rozhodně patřit mezi mé osudové..

Dostala jsem ji minulý týden od ředitele naší školy,

který odchází..

Přiznám se, že bych raději žádnou kytku nedostala,

jen kdyby zůstal..

ale život jde dál 

a já patřila v našem velikém pracovním kolektivu k několika obdarovaným květinou.

Květinou , které si neskutečně cením

a moc za ni děkuji..

Doma se na ni dívám a je mi smutno..

Možná i proto mi není nějak do výskotu 

a nemám tu správnou náladu na psaní blogu...

Rozhodně ale chystám restart..

Psací restart...

Vždyť za malou chvíli oslavím další blogové výročí

a to by chtělo i nějakou malou soutěž,

kterou chystám..

Takže nový týden, nový začátek...

a Vám přeji krásné dny..

Dnešní odpoledne mi přišlo skoro jako jarní..

a ten podvečer!

Ah..tak nádherná obloha..

Proč se zase nezačít radovat i z maličkostí, že?

Mějte se moc krásně..

Inka

💓

" Jedna z nejkrásnějších vlastností opravdového přátelství 

je chápat a být pochopen."

Seneca