VLASY

 Nejdřív chci moc poděkovat za to, že moje příspěvky čtete..

Dnes jste mě doslova " nakoply" 

a má múza začíná opět fungovat.

Mám radost, že se smějete

a že vám dokážu zpříjemnit den..

Tak jdu opět na to,

protože i dnešní příspěvek bude stát za to! :o))

Vlasy - ach moje vlasy,

to je kapitola sama pro sebe!!

A byla by to pěkně dlouhá kapitola,

i když mně dlouhé vlasy nikdy nenarostly.

Přitom jsem po nich vždycky moc toužila.

Moje kamarádka Jarka měla právě takové,

jaké jsem si přála já - dlouhé, husté , světlé a vlnité..

Moje byly jemné, kratší, barva jak ( teď mi promiňte to slovo, ale kdysi se to říkalo)

pochcaná sláma a rovné jako hřebíky..

Moje kamarádka Jarka svoje vlasy nesnášela.

Dodnes si pamatuji,  když jsme začaly asi v šestnácti letech chodit na první zábavy,

jak jsem na ni čekávala než si vyžehlila vlasy žehličkou na žehlícím prkně.

Já zase doma kroutila vlasy na kulmu,

aby byly naopak zvlněné..

A tak to bývá, každý chce právě to,

co zrovna nemá..

...

Ještě zdaleka nekončím.. můj příběh vlastně začíná..

Nastává období mých trvalých...

Ano, ano, neminulo mě to ...

U nás na vesnici byla právě vyučená kadeřnice

a ta podle mého na nás zkoušela svůj kadeřnický talent.

Nechtěla bych jí křivdit, 

ale všechny, co jsme podlehly jejímu umu

jsme o kvalitu svých vlastních vlasů přišly.

( u mě se teda o kvalitě nedalo mluvit ani předtím :o)

...

Nevím, jestli to někdo znáte, 

ale kdo si dal trvalou, tak by si nějaký čas neměl mýt hlavu..

Já si ji myla okamžitě jak jsem přišla domů,

protože při pohledu do zrcadla jsem šla do mdlob.

Z trvalé se vzápětí stala " krepatá",

ale pořád jsem si připadala hezčí než po právě prodělaném kadeřnickém zákroku.

...

Dodnes mi není vůbec jasné,

proč jsem tuhle proceduru podstupovala s pravidelností nejméně 3x do roka.

...

Ani po svatbě tomu nebylo jinak

až na rozdíl,

že mě manželova maminka poslala k jiné,

zaručeně lepší a zkušenější kadeřnici.

...

Možná jsem to tu už někdy psala,

ale zážitek to byl jako hrom!

První co se stalo, bylo to,

že se kolem mě postavily všechny kadeřnice 

a hodnotily mou kvalitu nekvalitních vlasů..

...

Zkušená kadeřnice se jala všechno napravit 

a dopadlo to tak,

že kromě spálené pokožky hlavy,

jsem měla i spálené boltce uší.

...

Doma jsem si okamžitě opět umyla hlavu..

...

Řekne mi někdo, proč to bylo módní??

...

Naštěstí období trvalých skončilo 

a trvalo hodně dlouho než se mi vlasy " zahojily"..

Bohužel nikdy jsem neměla tu vytouženou hřívu hustých vlasů.

To jsem teď narychlo našla ve starém albumu..já - ovečka

..

Výhodou ale je, že mi vlasy rychle schnou :o))..

Člověk si má najít nějaká pozitiva..

Z "pochcané" slámy se za ty roky ze mě stala blondýna.

( všimněte si, že tentokrát jsem k blondýně přirovnání vynechala :o)) - úmyslně!)

....

Nyní se teprve dostanu k pointě mého příběhu..

To co mi nebylo dáno do vínku,

krásné husté vlasy,

se dá v dnešní době krásně nahradit..

Takže když potřebuji rychle vlasy, víc vlasů,

tak si nasadím gumičku - drdol :o).

Je to taková rychlá úprava vlasů

a přiznám se, že ji nejvíc používám doma o víkendu.

Nejinak tomu bylo, 

když u mě spala naše vnučka Ellie..

Večer, když už spala, jsem si gumičku sundala

a usnula jsem.

Ráno mě Ellinka vzbudila a její první slova byla:

" Babičko, ty nemáš vlasy!" A ukazovala na gumičku na nočním stolku.

Vůbec nemohla pochopit, že prostě babička má odkládací vlasy.

Jen ať si zvyká,

za čas by to mohly být i zuby :o)..

....

A víte co mě těší?

Že snad nikdo po mně ty moje vlasy nezdědil..

Občas také přemýšlím, kdyby neexistovala trvalá ondulace,

zda by nebyly lepší..

¨¨

Ale co, jsou moje, patří ke mně

a vzala jsem je na milost!

....

Mějte se moc hezky a užijte si krásný víkend..

Já už mám v hlavě další příspěvek..

A těším se, jak se o něj s vámi podělím..

Vaše 

Inka

💓