neděle 24. března 2019

SRAZ

se uskutečnil
a sešlo se nás vážně hodně..
Poprvé po 45 letech..
od první třídy po 50 ..
Je to neskutečný,
ale všichni jsme se nakonec poznali
a měli si o čem povídat.
Teď prý budeme dohánět, 
co jsme za těch 45 let nestihli :o).
Tak prý za rok!
Toto je naše třída a naše milovaná paní učitelka.
Já ji zbožňovala
a až doteď se kaju,
protože jsem ji skoro nikdy nenechala dosvačit.
Byla jsem takové to vlezlé dítě,
co stojí u stolku paní učitelky 
a vypráví a vypráví:o)
a když nevypráví,
tak sleduje.
Přesně si pamatuji pohyby, jaké dělala paní učitelka,
když si rozbalovala svačinu.
Přesně si pamatuji,
jak moc jsem ji obdivovala
a chtěla ji napodobovat.
...
Myslím, že navždy ovlivnila můj život.


                                                              Tak kdopak z vás mě pozná? :o))
….
Na sraz přišly i všechny tři učitelky,
které ovlivnily můj život.
Naše paní učitelka uprostřed fotky,
vpravo bývalá ředitelka školy
a moje ředitelka školy,
která mě jako vychovatelku školní družiny donutila
zkusit jít dálkově studovat vysokou školu
a já ji za to děkuji 
a je tam i naše učitelka HV,
která byla později mou kolegyní 
a nakonec i další ředitelkou.
...
Tady platí neskutečné pravidlo,
že náhody se dějí a kolem sebe člověk má osudové lidi,
které dokážou proměnit děje na osudové.
Vím, že fotka, kterou publikuji je ne příliš veselá,
protože jsem zachytila učitelky
asi v situaci,
kdy si povídaly o něčem vážném,
ale jinou jsem neměla..

Přesto se podívejte, 
jak to naší paní učitelce i po těch mnoha letech sluší.
Jakoby těch 45 let ani nebylo..
Bylo to moc milé setkání.
Na mě měla paní učitelka opravdu mimořádné vzpomínky,
protože jsem jí na konci 5. třídy 
darovala štěně.
Pojmenovali ho Nelinka
a měli ji opravdu dlouho.
...
Spolužáci a spolužačky spolu nezapomněli komunikovat,
mobily se vytahovaly jen kvůli fotografiím
a pořád bylo o čem mluvit..
Zážitků jsme totiž měli moc a moc!
Asi určitě víc než dnešní děti.
Myslím, že je svět kolem a technologie 
o ty skutečné zážitky ochuzují.
Byla jiná doba,
navíc jsem žila na vesnici.
Auta projížděla opatrně 
a rozhodně pomaleji 
a bylo jich míň.
Rodiče se o nás tolik nebáli
a my dělali takové věci,
že dnes by asi rodičům vstávaly vlasy hrůzou na hlavě !
Tohle se už zpátky vrátit nedá
a je to škoda!
Škoda pro tu naši malou mladou generaci.
..
Nebudu v žádném případě moralizovat,
ale vzpomínat bylo vážně super!
...
Přeji Vám krásný nedělní večer
a užijte si celý nový týden!
Inka
💓





sobota 23. března 2019

STŘEDA

jak jsem slíbila,
tak napíšu o krásné středě,
kdy jsem prožila zase hodně radosti..
Každoročně se s naším pěveckým sborem 
účastníme přehlídky sborů 
Jarní PopSong  v Domě kultury v Mladé Boleslavi.
Tentokrát sborů bylo požehnaně
a na nás přišla řada skoro naposledy.
Sbory zpívaly hezky 
a já celou domu tak trošku proklínala,
že jsem s Eliškou ( klavíristka) nevybraly nějaké svižnější 
a " chytlavější" písničky.
Ty naše byly krásné,
ale pro dnešní dětské publikum
ne až tak zajímavé 
jako měly jiné sbory.
Vím, že naše děti zpívají hezky čistě..
no byla ve mně malá dušička,
abychom se líbily,
protože dětské publikum umí dát pěkně najevo,
když se mu něco nelíbí.
Právě u většiny sborů,
když zpívaly pomalé písničky,
tak se z publika ozýval šum a neklid.
...
Už samo o sobě, že jsem napsala,
že středa byla krásná,
tak si domyslíte,
že se naše vystoupení líbilo.
V sále bylo ticho 
a skoro nikdo nedutal :o))
Poslouchaly a ocenily nás velkým potleskem.
...
A takto zpívaly všechny sbory dohromady dvě nacvičené písničky.
Fotila jsem při zkoušce..


Odpoledne mě čekala ve třídě krásná kytice
zase z Maroli studia..
Opět veliká krása..





Moc jí to u mě sluší :o)..
...
Večer jsem se pustila do další své výzvy..
Chtěla jsem si vyzkoušet udělat stromeček z drátů
a minerálů, které mi dorazily poštou..
Poprvé jsem je uviděla u Péti na blogu
a nemohla se vynadívat.
Od toho byl krok k objednání.
Kruh jsem doma měla 
a drátek taky,
i když jiný než používala Péťa.
Musela jsem to zkusit.
No, není to dokonalé, musím to ještě vychytat,
ale i tak se mi líbí..
Karneol i achát mají i léčivé účinky

není to dobře nafoceno, 
protože když jsem skončila s navlékáním,
tak byla skoro půlnoc.

Myslím, že by to chtělo asi o něco menší kruh
nebo více minerálů..
Ještě mám další,
tak určitě budu pokračovat.
...
Včera jsem se nedostala ke psaní,
protože jsme měli oslavu s kolegy ke Dni učitelů.
Byli jsme posedět a bylo by to bývalo moc prima,
kdybych nebyla šíleně unavená.
Na posezení jsem totiž šla rovnou z práce,
kde jsem byla od rána 6.45,
kdy mi začíná sbor
a odjížděla jsem před 17 hodinou
rovnou na naše posezení.
Před osmou jsem už byla doma
a padla do příjemného bezvědomí:o).
...
Ještě musím napsat, že se těším na víkend!
A zítra asi zase nestihnu psát..
Máme sraz!
První 
a se spolužáky se kterými jsem před 50 lety 
nastoupila do první třídy!
Některé jsem neviděla určitě přes 45 let.
Jsem moc zvědavá,
zda se poznáme.
..
Vám přeji krásný slunečný víkend
a užívejte!
Inka
💓


čtvrtek 21. března 2019

NEJSME NA TOM ŠPATNĚ

Musím napsat, že po včerejšku si myslím,
že na tom my jako lidi nejsme ještě úplně špatně.
Jak to myslím?
Včera jsem jela na konferenci do Prahy.
Ranní cesta autobusem uběhla docela rychle,
většina lidí klimbala a dospávala noc.
Hlavně ti, kteří jeli z větší dáli než já.
Autobus vyjížděl totiž až z Rokytnice.
...
Co mě utvrdilo v tom, že si myslím to, co si myslím?
Ranní cesta metrem.
Nevím, zda jsem si zrovna nesedla do intelektuálního vagónu,
ale velmi mile mě překvapilo osazení vozu.
Převážná většina lidiček vytáhla místo mobilu knihu 
a začali číst!
To je taková nádhera!
Já litovala, že nemám aspoň časák..
Pravda pár jedinců,
(slovy čtyři )vytáhlo mobil
( tím, že jsem neměla knihu, měla jsem čas počítat).
Naproti stál postarší pán,
který neměl ani knihu ani mobil, 
ale smály se mu oči.
Fakt smály!
Z jeho výrazu bylo tak patrné,
že je na světě rád!
Možná, zrovna tak jako já,
přemýšlel o tom, že na tom nejsme tak špatně.
Dívala jsem se na něj
a zjistila jsem,
že se také usmívám..
Když jsem vylezla z metra na I.P. Pavlova,
tak nádherně svítilo slunce
a to bylo teprve něco málo po 8 hodině..
Další důvod k nasazení úsměvu!
Další nádhera - slunce!
….
Teď něco přízemního,
leč ve mně to opět vyvolalo pocit radosti.
Výloha s obuví.
Za ní "růžové" jarní boty.
Ano, vážně růžové ( neviděla jsem je růžovými brýlemi!
A mně se líbily! Moc!
Krok od toho udělat krok
a vejít dovnitř
a zjistit, že je v mé obří velikosti 41 nemají!
Světe div se!
Měli!
Moje chtěla jsem napsat nožky,
ale spíš skoro ploutve vpluly do botiček
a já si libovala, jak jsou pohodlné.
Odešly v krabici na konferenci se mnou!
Konference mohla začít!
Po cestě jsem se ještě jednou v duchu dost smála.
To bylo v momentě, 
kdy jsem míjela na přechodu Uršulu Klukovou
a okamžitě jsem si vzpomněla na její smích.
V tu chvíli si člověk uvědomí,
jak člověk může působit na lidi.
Stačí chvíle, vzpomínka
a necháte za sebou stopu.
A je jen a jen na nás,
jaká ta stopa bude..
jestli na nás někdo bude myslet v dobrém,
s úsměvem, s radostí
anebo námi bude pohrdat..
Já si ze včerejška odnáším jen samé pozitivní stopy,
pozitivní vzpomínky
a taky ty boty!
Vám přeji krásnou noc
a užívejte!
Inka
💓
PS: Dnes jsem měla taky krásný den,
ale o tom až zase zítra!
Ono někdy moc radosti, krásy a pozitivna
u některých lidí může vyvolávat depresivní stavy.
(například u mého manžela:o))
I tady platí,
že protiklady se přitahují :o).


 nejsou křiklavě růžové :o))




pondělí 18. března 2019

PONDĚLNÍ KVĚTINOVÝ

příspěvek už nebyl hezky dlouho..
Bude to tím,
že nyní častěji kytičky dostávám než kupuji
a ne ledajaké...
Krásné...
tentokrát jsem si ale koupila hyacint,
něžnou, bílou květinu

Přeji Vám krásný večer..
Inka
💓

neděle 17. března 2019

K VZTEKU

 a to jako vážně!
Poslední den našich jarních prázdnin
byl nádherný, slunečný!
Vytáhli jsme křesla ven 
a užívali si sluníčka..
To takhle nemohlo být víc dnů?
Nebo aspoň každý den chvilinku?
Dva dny sněžilo a pak do toho tak pršelo,
že se nedalo vůbec vyjít.
Jakoby nám počasí chtělo ukázat, že umí být i hezky!
...
Dnes roztálo hodně sněhu 
a já mohla vyrazit i na zahradu
a nasadit pár cibulí
( kam já dala ty další? Nevíte?
Nemůžu je vůbec najít a marně přemýšlím,
zda jsem je náhodou nedala do země.
Pokud ano, tak budu jen žasnout, 
kde to vyroste :o))!
..
Nasadila jsem taky semínka medvědího česneku.
Snad vyroste...
...
Já bych se tak ráda rýpala v hlíně,
ale hned po obědě jsme vyrazili domů.
Manželovi totiž jeho milovaná hokejová Boleslav
hraje dnes rozhodující hokejový zápas.
Držím palce, aby vyhráli,
protože 
za 1/ by měl manžel velikou radost
za 2/ když jde na hokej, tak jsem doma sama
a udělám daleko víc práce, navíc s potěšením
za 3/ ještě několikrát bych byla sama doma :o)))
...
Tak už polezte kytičky....

Kromě ptáčků se líbí kolem krmítka i sousedovic slepicím..
Co ptáčci vysypou, 
to slepice dojedí...




Doufám, že po jejich zásahu mi zůstane na zemi tráva :o)
….
Vám přeji krásný večer
a zítra začněte hezky nový týden.
Mně už ráno kohout svým kokrháním nevzbudí! 
Inka
💓


sobota 16. března 2019

SOBOTNÍ OSLAVA

 byla ve znamení příprav na návštěvu
a v duchu prímové návštěvy,
kdy jsme zažili spoustu legrace.
---
Piškotové cupcake jsem si připravila už včera.
Kolem 11 večer jsem si připravila piškotové těsto 
a dala do košíčků.
V tu chvíli vypnuli proud
a mě málem trefilo.
Naštěstí to netrvalo dlouho 
a já mohla dát košíčky péct.
Modlila jsem se, aby elektřina fungovala po celou dobu pečení.
Povedlo se.
Mezitím jsem si připravila dva krémy.
Jeden pomerančový 
a jeden vanilkový.
Zdobila jsem až dnes ráno.
Dovnitř piškotu jsem vpravila pomerančový krém 
a navrch vanilkový.
Dozdobila ovocem a bylo hotovo.
Zmizely  docela rychle, 
což byl důkaz, že se povedly! :o)




Připravila jsem i vrstvený zeleninový salát s kuřecím masem 

a k němu jsem zkusila upéct dle receptu Moniky z kopečku Focacciu s ořechy.
Musela jsem improvizovat, protože jsem neměla nivu. 
Místo ní jsem dala do těsta balkánský sýr, olivy, ořechy.
Dopadlo to výborně..
Moje první focaccia slavila úspěch.
Dcera připravila pár jednohubek s česnekem.
Místo ementálu do něj nastrouhala uzený oštěpek
a nebylo to vůbec špatné.




Dodatečně jsme oslavili můj svátek 
a já dostala spoustu krásných dárků..

Nádhernou hortenzii, novou kuličku Pandory, krásné svíčky, máslenku, parfém,
keramické srdíčko
a lahvinku domácí medoviny,
po které já dostávám prý záchvaty smíchu.

Od brášky a švagrové Jany ještě kuličku nemám
a tak si od teď i je budu nosit s sebou..

z hortenzie mám také obrovskou radost,
doufám že mi vydrží do doby než ji budu moci nasázet ven.
U nás ještě pořád leží sníh.




moje krásná švagrová

Jani, bylo to prima a moc díky za prima odpoledne!
...
Vám přeji krásný večer
a užívejte!
Inka
💓



pátek 15. března 2019

PTÁCI

mě nikdy neomrzí :o)..
A dnes to u nás vzali opravdu útokem.
Tolik nájezdů na krmítka
jsem ještě neviděla.
A byla to pořádná podívaná,
vydržela jsem sedět u okna a dívat se
hodně dlouho..
chvilku jsem si vzala foťák
a snažila se udělat pár fotek,
ale víc jsem si je nechávala v hlavě..
Co mě štvalo,
tak to, že vnučky nijak o ptáčky nejevily zájem.
Ač jsem je po celý den přesvědčovala,
že vidět je naživo je daleko lepší než se dívat na ně na tabletu.
Moc je to nelákalo..
Já několikrát dosypala slunečnicová semínka, 
která jim nejvíc chutnají.
Prostě pro mě to byla podívaná jaksepatří.






Viděla jsem dlaska, hýla, různé sýkorky, zvonky,
přiletěla i sojka
a strakapoud. který se celý nacpal do krmítka.
Jakmile jsem vzala do ruky foťák, uletěl.
Asi z něj modelka nebude!
Kosák zobal pod stromy, ten na semínka neměl chuť.
Přestože vlastně sýkorky byly nejkrásnější,
tak já pořád vyhlížela něco jiného..
Asi proto, že sýkorek bylo nejvíc...
Jinak od večera chumelilo
a do rána napadlo určitě 20 centimetrů sněhu..
Semena, která jsem nakoupila
a cibule musí ještě počkat,
což mě štve.
Během dne do sněhu pořád pršelo,
přesto ještě zůstal.
...
Zítra nás čeká návštěva,
tak se moc těším..
Trochu změna..
...
Vám přeji krásný víkend..
Užívejte!
Inka
💓


čtvrtek 14. března 2019

CENTRUM BABYLON

v Liberci
byl náš středeční cíl.
Úkol zabavit holky se opravdu podařilo.
Škoda jen, že neměly s sebou plavky,
protože bychom si mohli užít ještě i bazén.
Takto jsme si užili IQ PARKU
a LUNAPARKU.
..
Pohráli jsme si všichni 
a i my dospěláci jsme si to užili.
Prošli jsme všechna patra IQ parku,
ztratili jsme se v bludišti,
zkusili si televizní studio,
vyřešili spoustu záhad,
zaběhali jsme si,
potrénovali nejen mozek,
ale i tělo.
...






jak to vypadá za bublinou..




toto bavilo zase mě



manžel se radoval, že osvobodil ježka z klece..



výška největšího muže světa..



na pořádné židli


Emička s Aničkou



je libo hlavičky?









 Anička se snažila zkrotit býka..
Emička taky, ale ta spadla dříve než jsem ji stačila vyfotit!



V Lunaparku si užil i dědeček!
Jednu jízdu jsme měli pro sebe všechna autíčka.
Každý měl svoje a to jsme si užili všichni.



Tak trochu jsem jim záviděla řetízkový kolotoč!
 To bylo moje dětství. 
Pamatuju se, jak jsme se vzájemně na něm točili a zamotávali. 


 Bylo to fajn, podařilo se mi vyfotit spoustu rozmazaných fotek:o)),
utratit spoustu peněz:o)),
ale všichni jsme si užili i spoustu legrace.
Domů jsme dorazili až kolem půl 9
a obě holky v autě usnuly únavou.
Stálo to ale za to!
..
Dnes jen a jen prší..
Vám přeji krásný večer!
Inka
💓