VÁNOČNÍ I POVÁNOČNÍ ČAS

 Přeji Vám Všem...

Hned na začátku musím napsat, že doslova miluji Vánoce,

kdy se mi vrací vzpomínky na dětství

a je to pro mě čas, kdy obdarovávám

a to miluju snad ze všeho nejvíc..

Manžel by jistě doplnil,

že kromě obdarovávání miluju i nakupování..

To je už ale dávno pryč, protože já už se pomalu do kamenných obchodů ani nedostanu.

Ovládla jsem ovšem svět on line nákupů

a to mi opravdu jde :o)).

Měsíc listopad se u nás mění i cesty z práce domů.

Proč?

Protože většinou po cestě objíždím zásilkovny, balíkovny a různé jiné boxy,

kde pravidelně vyzvedávám své zásilky..

( muž šílí...)

Já taky , ale každý šílíme jinak..

já radostí, což se o manželovi říct nedá..

Pravda je, že během dvou měsíců dokážu krásně vyluxovat svůj účet.

Co by ale člověk neudělal,

když budou Vánoce, že?

Nemůžu napsat, že by pro mě bylo předvánoční období přímo pohodové,

je to vždycky trochu hektické...

a přestože jsem už hoooodně slevila z mých předvánočních tradic

( jako mít všecičko vypráno, všechno naklizeno, všechno vyleštěno včetně všech lustrů, nábytku, mít čerstvě povlečeno, na Štědrý den ráno ještě vyprat a pověsit voňavé záclony atd....),

tak i přesto toho mám vždycky dost a dost.

Tak jako každý rok, slavíme Vánoce společně.

Sejde se nás u stolu celkem 10.

Já, manžel, dcera, zeťák a 2 vnučky,

syn s manželkou a 1 vnučka

a manželova mamka, která s námi žije.

(když to píšu, tak to ve mně evokuje myšlenku, že jsem si moc přála mít ještě vnuka,

snacha Štěpánka už ale miminko nechce, což mi je líto,

ale nakonec zjišťuji i pozitiva,

další člen už by se nevešel ke stolu :o)).)

Tahle vsuvka v závorce asi není moc štědrovečerně vhodná :o(.. to jsem celá já..

Takže jen prostřít na náš stůl 

a usadit 10 lidí dá dost práce :o).

O co jsem ochuzena,

ale velice ráda,

je výroba bramborového salátu.

Ten si vzala na starosti dcera :o).

Večeříme už po 4 hodině.

Jednak máme všichni hlad

( zlaté prase nikdo stejně neviděl)

a jednak to je i kvůli naší malé Ellie,

aby si užila dárečků a byla fit při jejich rozbalování..

Fit jsou všichni kromě mě...

nějak na mě padá únava..

Díky 3 chlapům v rodině se ta hromada darů nacpala ke stromečku celkem rychle, 

a tak čekání na Ježíška netrvalo dlouho.

Ellie měla strach, aby Ježíšek nezničil dědovi fotovoltajky na střeše:o).

Ježíšek byl štědrý,

byl laskavý,

byl veselý a všem nám bylo hezky...

Manžel byl hlavní recyklátor odpadu,

seděl se dvěma pytli a zodpovědně třídil.

Papír zvlášť a plasty zvlášť :o).

Já byla hlavní občerstvovačka a hlavně jsem se radovala 

z radosti vnuček.

Největší " blbost" měla jako vždy  téměř největší úspěch..:o)..

Čas utíkal jako voda

a byl večer, všude binec, po pracném úklidu ani památky... máte to taky tak? 

Děti odjíždí do svých domovů

a u nás se rozlil klid..

Ticho a v mém krku se objevila znenadání bolest.

Nevím, jestli to měly na svědomí Pelíšky,

ale během nich bolest sílila 

a já se musela začít léčit. 

Zábal krku, coldrex, čajíky...

Závěr večera stál opravdu za to!

Manžel kostatoval, že to je přesný,

funguju, protože musím..

pak padnu.

Taky hned řekl, že nemusím mít strach,

že 26.12., kdy jsem pozvala zase všechny na oběd,

tak budu zase fit a padnu zase potom..

Je to věštec,

jak řekl, 

tak taky bylo :o)).

Dneska - sobota je mi hůř,

ale mám naději,

zítra děti přijedou zase na oběd.

Ráno budu fit! :o))

Holt, my matky to tak prostě máme..

😍

Takže Vám přeji hlavně tu povánoční pohodičku, klid a to zdraví určitě taky bude :o).

Ani pro náhodného pocestného se mi další talíř nevešel...:o)

Tak tady mi ještě bylo dobře :o)

Moje lásky největší

💓

Mějte se rádi!

Inka

HLÍNA

 no a aby té legrace nebylo málo

a hlavně, aby fotka těch mých nehtů nebyla dlouho vidět,

tak si dovoluji ukázat 

svého autorského anděla.

Většina hlíny zůstala za mými nehty :o)..

On mi totiž kus keramické hlíny doma zůstal

a přece ji nevyhodím, že?

Tak jsem si trochu pohrála.

Ten obtloustlý anděl mi moc připomíná manželova dědu Vendu,

kterého jsem poznala jako mladá holka,

když jsem začala chodit s mým mužem.

Nikdy nezapomenu, když jsem k přišla poprvé na návštěvu k manželovým prarodičům.

Děda Venda tehdy seděl v křesle,

nohy mu už pořádně nesloužily,

podíval se na mě a povídá:

" Holka, tak se mi pojď ukázat!"

Tady se postav a pomalinku se otáčej!"

Možná, že by se leckterá holka urazila,

ale já z toho měla tehdy legraci.

Už na první pohled mi byl kulaťoučký děda sympatický..

Tak jsem se začala otáčet

a děda mě zhodnotil slovy:

" Staníku, je to dobrý! Jednou budeš mít co obracet!"

Ach, jak ten děda měl pravdu :o))!

Nevím, jak to poznal, 

protože v té době jsem vážila pouhých 49 kilo.

( za 9 měsíců poté o 28 víc)

Rozhodně můj muž má dnes co obracet:o)..

A jakmile můj kulatý anděl spatřil světlo světa,

tak jsem v něm viděla toho andělského dědu Vendu.

Doufám, že se nebude kvůli tomu v hrobě obracet!

:o)

tady je ještě v surové podobě

Jo a moc bych si přála,

až se budeš vypalovat v peci,

aby ti nepopraskala nebo se nepolámala křídla.

...

Vy se mějte krásně 

a vaši andělé ať nad vámi bdí!

Vaše

Inka

💓

CO MI DAL A CO VZAL ROK 2021

 Je to vůbec možné?

Jsem zase tady!

S pěkně dlouhým zpožděním, ovšem s novoročním předsevzetím,

že v tomto roce budu psát pravidelně své týdenní reporty z mého života.

Intenzita mého dřívějšího psaní mě dostala do stavu vyhoření.

Nejenže mě ničila neustálá on line výuka, kdy jsem trávila tolik času u počítače, 

že jsem se potřebovala odreagovat úplně jinak než zase ťukáním do klávesnice. 

Ten rok mi bude v paměti asi chybět, 

ale řekněme si upřímně,

kdo z nás má čas pročítat si své staré paměti.. 

Já vždycky byla moc ráda, když jsem nahlídla k Vám,

na vaše blogy, na vaše příběhy. 

Zpočátku jsem vaše blogy četla téměř s pravidelností, 

ovšem ani to nevydrželo a někdy před prázdninami

jsem opustila svět blogu úplně...

Jen občas jsem se na mobilu podívala

na některé příspěvky. 

Na facebooku jsem občas zahlídla příspěvek Věrky, Alenky nebo Martinky..

svět blogerek se mi ztratil

a i když jsem si párkrát říkala

 že něco napíšu, nebylo to prostě to pravé ořechové. 

A co mě tzv. nakoplo?

Bylo těsně před Vánoci a mně zemřela teta..

Sestra mojí mamky, 

teta, od které jsem se ještě chtěla dozvědět tolik detailů o maminčině životě

a díky své neschopnosti jsem to nestihla.

Bylo mi to líto. 

Na pohřbu jsem se sešla se svými sestřenicemi, bratranci 

se kterými se už vídám jen při takovýchto smutných událostech.

Vraceli se mi okamžitě vzpomínky na dětství.

Já, nejmladší, všemi hýčkána a milována..

Nejstarší sestřenka Ála mě přivítala slovy:

" Jak to že nepíšeš už blog? Koukej zase začít, ať mám co číst a vím o tobě!"

Tak Álo :o), jsem tu!

A děkuji Ti za to nakopnutí..

Jsem tu, abych psala a abych si zase četla ve vašich životech a ve vašich příbězích.

Tak to je to, co mi ten rok vzal..stáhla jsem se jen do své ulity a do svého světa

a už zase chci konečně vylézt. 

:o)

Rok 2021 mi toho ovšem taky spoustu dal.

Svět on line mi otevřel i tvůrčí obzory a já se přihlásila na jaře do dvou tvořivých kurzů.

Tvoření interaktivních  papírových alb a minialb.

Tato tvůrčí práce mě úplně pohltila. 

Každý večer usedám do své pracovny, kterou jsem si vybudovala.

Nakoupila jsem spoustu materiálu a ponořila se do řezání,

 stříhání, lepení,  fotografií, vyvolávání fotek, dělání koláží, tvoření přání, obálek, krabiček.

Začal mě bavit svět scrappbookingu,

zamilovala jsem se do nádherných papírů, o kterých jsem netušila, že vůbec existují.

Za ten rok jsem se účastnila celkem asi 7 kurzů.

Jedním provází úžasná Adélka a druhý vede skvělá Rejka.

Kromě těchto kurzů jsem prošla kurzem Macramé, kurzem pečetění, kurzem akvarelu.

Nyní dělám kurz krasopsaní s Markétou. 

Po večerech nyní usedám jako prvňáček k písance a krasopíšu :o).

Už jsem přihlášená do dalších kurzů u Rejky 

a tak i rok 2022 bude pro mě papírový.

Pravda je, že kdybych psala pravidelně blog, 

tak jsem si asi uchovávala všechny fotky svých alb a přání,

která jsem už poslala dál nebo darovala a a ni si je nevyfotila.

Letos to tak dělat budu, 

třeba někoho budu inspirovat, 

že fotky nemusí být jen v mobilu nebo na kartě ve foťáku.

Nenudím se a to je prima.

.....

Tak a nakonec jsem moc ráda, 

že pořád držíme společně jako rodina,

že se pravidelně scházíme,

že každou neděli jsem utahaná jako kůň, 

když je tu všechny mám a hostím,

ale že jsem zároveň neskutečně šťastná, že je mám!

Že Vánoce jsme prožili úplně všichni společně 

a že se máme rádi.

Narozeninová kytka, kterou jsem si objednala sama:o)
a i sama zaplatila:o)..
Manžel mi ji obřadně předal...tak asi tak:o))

...

Ještě není konec dnešního příspěvku,

protože.....

musím napsat to, co jsem neudělala 

a co mě mrzí.

A musím to napravit:

Chci Vám popřát hodně 

ŠTĚSTÍ,

LÁSKY,

POHODY,

KLIDU.

TVŮRČÍHO ELÁNU,

ale hlavně moc a moc

ZDRAVÍ 

 v tomto novém roce 2022. 

Užívejte, radujte se ze života 

a žijte!

Vaše 

Inka

💓

SVÁTEK A VALENTÝN

 přiznám se,

pořád nevím, zda tento svátek mám vzít na milost..

Proč?

Protože to je další svátek, 

který mi vzal můj svátek. 

No uznejte,

mít narozeniny na Silvestra,

kdy každý slaví konec roku

a mít svátek 15. února,

kdy den předtím se slaví Valentýn

a všechny kytky jsou mnohonásobně předražené..

no nemám smůlu?

:o)

Tak asi tak.

...

Manžela jsem donutila nafouknout alespoň balónek se srdíčky,

aby to u nás vypadalo jako na Valentýna:o).

Děti přišly na oběd a popřát.

Jiřina,

to jméno jsem nikdy neměla moc ráda..

Moje mamka do poslední chvíle chtěla Martinku,

taťka si ale přál, abych se jmenovala po mamce.

Když mi bylo asi 12,

tak jsem našla nádherný dopis,

který můj taťka psal mamce do porodnice

a ve kterém ji prosil, 

abych se jmenovala Jiřinka po ní,

že si to moc přeje.

Bylo to hodně emotivní, dojemné,

 mamka podlehla a taťkovo přání splnila:o).

Možná proto, že se mi to jméno moc nelíbilo,

mi začali rodiče říkat Inko , zkratka JiřInko.

Na co jsem ale opravdu pyšná,

tak na to,

že stejné jméno mají jiřiny. 

Květiny, které jsou nádherné

a které rok co rok sázím

a z kterých se těším.

Jsou krásné na záhoně i ve váze..

....

Tak a teď už jen užijte si 💓 valentýnsky a láskyplně dnešní večer.

Mějte se rádi 

a opatrujte se !

Jiřina

Inka

💓

Ještě bych na něco zapomněla..

Na včerejší procházce jsem na Jizeře uviděla srdce..

Kdo chce ten vidí, že? :o))

Vidíte ho? Je tam..

Jizera asi také oslavovala Valentýna 💓

ÚNOR BÍLÝ

 pole sílí...

a nejen pole...

to jen na úvod.

Dřepy- moje novoroční předsevzetí, vzaly za své v momentě,

kdy mě začalo bolet v kříži. 

A bolí fest!

I při chůzi, což je můj asi jediný pohyb,

ke kterému se občas donutím. 

Kde jsou ty časy, 

kdy jsem v práci během dopoledne 

nachodila mezi lavicemi 10 000 kroků

a kdy jsem během dne vyběhla 

někdy i dvacet poschodí.

Sice poschoďový dům máme,

ale nahoře máme taky zimu

a tak se raději držím dole.

....

O tom jsem ale tak úplně nechtěla psát.

Máme jarní prázdniny.

Jak už jsem psala, těšila jsem se na ně.

Bez dětí rozhodně nejsem,

máme naše milované vnučky.

V sobotu jsme odjeli všichni na chalupu.

Popravdě se mi moc nechtělo

a ani nevím proč.

Bylo tam božsky!

Teplo po celé chalupě,

venku jako v pohádce.

Všude sníh a další se sypal z oblohy.

O sluníčku si mohl člověk nechat jen zdát,

ale i tak bylo hezky.

Odpolední vycházky zakončené 

svařeným vínem

byly moc  prima.

Vnučky si užily sáňkování,

lyže letos bohužel nebudou...

Jeden den na nás dokonce vykouklo i sluníčko.

Ve středu odpoledne jsme jeli domů.

Tak jak se mi nechtělo tam,

tak o to víc se mi nechtělo zpátky.

Tak už to ale bývá :o).

...

V mobilu mám zase asi milión fotek..

( můj manžel říká, že chodím na procházky stejně jen proto,

abych mohla fotit :o). Něco na tom asi bude! :o))..)

Mějte krásný nadcházející víkend

a hlavně se opatrujte!

Inka

💓

Tak teď ty fotky :o)

Doma na nás čekala taková krása.

Vykvetl již potřetí amarylis.

Nebojte..fotek mám určitě minimálně na další dva příspěvky. 

NAROZENINY

Manželova mamka měla narozeniny.

Už jsem to několikrát psala.

na svůj věk vypadá báječně.

Dnes jí bylo 79. 

Manžel vzpomínal,

že jí vždycky k narozeninám dával vysvědčení.

Naštěstí se učil dobře,

tak to byl hezký dárek.

Sešli jsme se celá naše rodinka.

Nemusíme se moc bát,

protože všichni pracujeme z domova.

Je to krásné, když jsme všichni spolu!

💓

Mamka s milovanými vnučkami

 Kytičky, knížky, kosmetika udělaly mamce radost..

Nejvíc ji však asi potěšil nově udělaný album s fotkami.

Dělala jsem ho sice na poslední chvíli,

ale i já z něj měla radost..

Mohla jsem ho vytvořit i díky svému vánočnímu dárku..

ale o tom až někdy příště.

Mějte se krásně 

a pěkný nový týden!

Prožijte si ho ve zdraví!

Inka

💓

NEDĚLE

 a já od rána kmitám v kuchyni :o))..

(Jak může být neděle od slova nedělat...)

Ještě nandat cukroví,

které mám v chladné spíži..

Když pro něj vysílám manžela,

tak to komentuje slovy:

"No jo, aby měly ty tvoje prdelky všechno, viď? "

On normálně žárlí :o)!

Na vlastní děti.

Pravda je, že když mi včera říkal,

že bych mohla nandat další cukroví,

tak mě to nechalo chladnou :o)..

to bude asi tím..

Já se jednoduše těším,

že tu bude zase hlučno,

že holky budou pořád tančit,

malá Ellie bude vykřikovat

( naučila se krásně vysoké tóny a těmi všechny svolává :o),

/ asi to bude zpěvačka/

To jsem si o Aničce a Emičce myslela taky

a ač obě krásně zpívají,

tak víc je láká tanec..

....

Ty dnešní technologie je na jednu stranu rozvíjí

a na druhou kazí..

..

Jéé, to jsem chtěla napsat,

mnozí vás vědí, že moje dcera zpívá v kapele.

Bohužel od jara neměli vystoupení,

protože Covid..

Když byla Katka malá,

tak chodila zpívat a nyní to má jako svou zálibu. 

Celé dětství jsem ji chtěla dát do Lidušky na klavír nebo klidně na jiný hudební nástroj,

který by si vybrala.

Byl to boj a já nebyla důsledná a tvrdá,

a tak nakonec Katka na žádný nástroj nehrála.

Mrzelo mě to.

A když jí bylo asi 26, tak mi vlastně vyčetla,

že jsem ji nedonutila na něco hrát,

že by se jí to hodilo.

...

Letos před Vánoci jsem dostala nápad

a k Ježíšku jí koupila ukulele.

A světe div se, měla radost

a světe div se, ona hraje! 

Těší mě, že se dárek ujal..a to jsem si myslela, že bude ležet někde uložený v krabici.

....

Přijeli všichni a bylo to moc prima..

Ellinka roste jako z vody..

Už jí bylo 5 měsíců.

...

Ticho...

všichni odjeli 

a já jdu uklízet vše vánoční..

stromeček,

výzdobu

...

Bude  tu chvíli zase trochu prázdno..

...

Ne nadlouho, na zítra jsem si objednala tulipány 

:o)

Tak si užijte večer

a pěkný začátek nového týdne..

...

Vaše 

Inka

💓

POVÁNOČNÍ

 

Musím napsat, že já patřím k těm, 

kteří většinou stromek zdobí 

těsně před Vánoci 

a pak se s ním nemůžu rozloučit,

takže je u nás mnohdy 

až do Hromnic..

...

Bohužel tento rok si ho moc neužiji,

protože mi včera manžel oznámil,

že nám v pondělí přijedou dělat klimatizaci..

...

Na vysvětlenou,

už od léta předěláváme topení..

Manžel se rozhodl žít ekologicky

a tak naše topení přešlo z plynu na tepelné čerpadlo

a téměř celá střecha, kterou nám pracně zjara vyčistili,

se zaplnila fotovoltaikami..

ano na střeše máme elektrárnu.

Určitě vyprávění o trápení s tímto topením

by vydalo na celou knihu...

V nemalé ceně  za topení byla i instalace klimatizace.

No a oni právě přijedou v pondělí.

...

Potom, co mi udělali díry v celém přízemí

a pořádně neopravili,

tak mám obavu,

že v našem obýváku a kuchyni bude pěkná spoušť,

tak raději zítra.

ač nerada výzdobu sklidím.

...

Ještě dříve než se s ní úplně rozloučím,

tak dám pár fotografií na blog..

moje letošní cukroví..jak jsem nepsala blog,

tak jsem ani moc nefotila...

světýlka to je moje...

jsou všude...

vánoční společnost nám dělali naši psi...

Anie a Bailey..

chybí už jen Meggi,

ale ta tu nebyla..

to už bychom se nevešli asi do domu my ostatní.

tady je foceno, když to vůbec venku nevypadá vánočně..

Vánoční Anie..

moc z focení nadšená  nebyla: o))

Až odklidím zítra poslední ozdobičku..

tak pro mě skončí vánoční čas..

škoda ho..

....

Miluju Vánoce!

.... a nejen kvůli dárkům, které raději rozdávám než dostávám,

ale hlavně proto,

že jsme všichni spolu,

že je to takové to něžné souznění 

a spříznění duší..

že je to čas vzpomínání 

a když vidím u stromku syna s rodinou 

a dceru s rodinou,

tak jsem neskutečně šťastná.

Mám krásné a chytré děti..

Mám hodné děti..

mám rodinu, které nevadí trávit čas společně...

a za to moc děkuji!

💓💓💓💓💓💓💓

Vám přeji krásnou neděli!

PS: Ještě jsem nenapsala to hlavní,

když už u nás zítra končí ty Vánoce

a já zjistila, že mi zbyl v lednici šunkový salám

a mám brambory 

a vajíčka atd..

a taky v mrazáku klobásy a maso na řízky..,

tak si zítra na oběd uděláme vánoční večeři.

A pozvala jsem všechny

a přijedou. 

...

Tak se mějte prímově!

Jdu ještě dodělat salát..

Vaše 

Inka

💓

PS2: No vidíte, a pak si stěžuju, že dělám kuchařku...

Vždyť já to vlastně dělám moc ráda!

:o)