neděle 23. února 2020

DŘÍVE NEŽ...

napíšu poslední únorový...
Normálně se stydím a jsem na sebe naštvaná.
Až třeba jednou budou pročítat zpětně svůj blog,
tak mi vypadnou skoro dva měsíce mého života.
A že bylo o čem psát!
Bylo toho tolik
a já si vůbec nenašla čas napsat.
Kvůli psaní na blog jsem si dokonce pořídila svůj
vlastní notebook,
protože jsem doposud používala pracovní..
Já měla dokonce už i jarní prázdniny
a ani řádku jsem nenapsala.
Malou výmluvou můžou být snad vnučky,
které jsem tu měla celý týden.


Manžel je stále nemocný 
a o chalupě by se mi mohlo jen zdát.
To se mi ale nezdá,
protože se pořád kochám naším domem.
Respektive já se až tolik nekochám,
protože je pořád co dělat
a to nepíšu ještě o tom,
že přijdou hezké dny 
a já se asi nehnu ze zahrady 
a pak už se asi vůbec nehnu!! :o)

Co se ještě přihodilo?
Rozdala jsem vysvědčení, byla s vnučkami v kině,
s kamarádkou jsem byla na úžasném show s Vilmou Cibulkovou,
oslavila svůj svátek 


a asi konečně se můžu i pochlubit,
že v létě budu znova babičkou.
/ to je to velké vánoční překvapení od syna /
(rodit bude ale snacha Štěpánka :o))..)

No a pak ještě naše štěně Anie...
Každé ráno jakmile otevřu oči,
zjistím, že je větší a větší a větší a větší...


Vážně, věřte - nevěřte,
máme už skoro dvacetikilovou Anie..
/ ta normálně tloustne rychleji než já! :o))/
Ovšem musím napsat,
že je naprosto úžasná!
Spí dlouho jako já, 
je čistotná a my všichni ji milujeme.
Chci být náš pes !!!
Normálně na ni žárlím.
Manželova slova:
"Pojď se pomazlit,  pojď ke mně!" už dávno nepatří mně.
Zvykám si..zvyknu si!
(ono mi nic jiného nezbyde)
Ona je totiž tak úžasná a milá,
že jí člověk odpustí všechno..



Tak trochu si nyní žiju svůj sen..
Jsem nadšená z místa,
kde nyní žiju.
Každodenní pohled z okna 
a nádherný výhled je prostě k nezaplacené..
Nikdy mě asi nepřestane okouzlovat.

                                                                            výhled na Ještěd



výhled na Zvířetice


( nesmím se ale dívat dolů pod dům,
kde je zahrada v tak hrozném stavu,
hotová divočina - samý plevel)
I to je ale výzva!
( bude to asi boj, kdo z koho)


...
Doma si stále přivolávám jaro 
a dobrovolně přiznávám,
že po zimě už netoužím.
Snad poprvé v životě jsem v zimě neviděla kolem sebe sníh.
( nijak mi však nechyběl)
Jaro a léto by mi určitě chybělo víc!





Zatím nechci nic slibovat,
ale chci tu být častěji...
Prsty už netrpělivě čekají na své otisky 
na mé nové klávesnici..
...
Mějte se moc krásně 
a užívejte!
Inka
💓





10 komentářů:

  1. Milá Inko! Často na tebe myslím! Nový dům je velká životní změna, k tomu práce, vnučky, manžel, který stále není OK a úžasný pes - kde by si vzala čas na psaní!
    Moc vám všem přeji, aby se vám v novém domě hezky žilo, moc hladím to vaše bílé štěstí...
    Měj hezké dny, Helena

    OdpovědětSmazat
  2. Anonymní24/2/20 07:56

    Milá Inko, jak tohle dobře znám - byt-chalupa+dovolené...pak se vše převrátilo po mé operaci páteře a my vše vyměnili za dům se zahradou. A to co jsem musela stíhat na chalupě přes víkend se pak rozložilo do celého týdne. Každý den chvilku a bylo to moc prima, vlastně stále je, jen mně ubývá sil. Přeji krásné dny s hafíkem a hlavně, ať se manžel uzdraví.....Olina z Jizerek (kousek od toho Ještědu)

    OdpovědětSmazat
  3. Inko, je vidět, že nestíháš psát z krásných důvodů. Občas tě zaregistruju na facebooku, ale budu ráda, když zase začneš víc psát tady. Máte krásné bydlení v krásném prostředí a mazlíček je nádherný. Měj pěkné dny a ať je tvému muži líp.

    OdpovědětSmazat
  4. Že tady teď už nejsi tak často, má prostě svoje důvody. Den natáhnout o nějakou hodinu nejde. Jsi vytížená zcela plně. Jsou v Tvém životě nové skutečnosti - dům, hafan........Jsem ale moc ráda, že sis čas našla a Ty svoje větičky zase naťukala. A budu se těšit na ty další. Ale blog není povinnost, těch máš dost a dost. Manželovi přeji, aby byl už co nejdříve v pořádku a Ty se měj fajn!
    Hanka

    OdpovědětSmazat
  5. Anonymní24/2/20 11:27

    Milá Inko,
    přeju opožděně všechno nejlepší k svátku! Děje se toho u Vás tolik radostného- nové vnouče na cestě- veliká radost!Pak radosti s vnučkami,dětmi,domem,zahradou…
    I za sebe jsem moc ráda,že píšete...Také se těším na další články a fotky.
    Mějte se krásně
    Míša.

    OdpovědětSmazat
  6. Inko, věřím, že s přestěhováním do domu je spousta práce a starostí, takže není tolik času, co dřív. A na blog musí být čas i chuť, jinak by přestal být radostí a stal se povinností a to není určitě cíl. Ono až si ty změny ve tvém životě "sednou", tak zas bude času víc. Ráda jsem tě zas četla a ráda si přečtu i další článek, až zas budeš mít čas položit prsty na klávesnici.
    Hezké dny

    OdpovědětSmazat
  7. Inko, naprosto Tě chápu, nové bydlení, nové štěně, vnoučata, práce a do toho ještě chalupa, to je pořádný záhul. Ale je vidět, že se ani trošku nenudíš. Tak se také opatruj a někdy si odpočiň, ať máš sílu i na další vnoučátko. Jéé, to bude radosti.
    Přeji krásné dny. D.

    OdpovědětSmazat
  8. Anonymní29/2/20 10:13

    Milá Inko, ať se dobře bydlí, manžel ať je v pořádku ,přeji!Moc se těším na nějaké fotečky nového domečku ��
    Vše dobré, zdraví Lenka

    OdpovědětSmazat
  9. Jste v pořádku? Doufám,že jenom není nálada na psaní.

    OdpovědětSmazat

Děkuji za Vaše milé komentáře a za Váš čas.