Tak se opět vracím k jaru..
Karanténa, která nás všechny zasáhla,
zklidnila můj životní běh...
Všechno se zpomalilo
a i když byla hektická distanční výuka,
tak doma se jakoby zastavil čas..
Strach a zodpovědnost nám nedovolila opouštět dům..
Díky e-shopům,
na které já nedám dopustit,
jsem si dovybavila dům.
Nakoupila jsem z on-line zahradnictví 11 stromů,
keře rybízu, angreštu,
květiny, okrasné keře - šeřík, kalinu a další..
Zasadila jsem ,co se dalo
a díky tomu všemu naše zahrada začala vypadat jako zahrada
a ne jako pleveliště,
které jsme v prosinci k domu dostali.
Z prostoru, kde kdysi býval veliký psí kotec,
jsem si udělala takové moje malé království..
/Psa bych do kotce nedala.../
z našeho štěňátka vyrostla krásná psí slečna Anie,
která umí projevit svou lásku k nám..
Je to miláček.. O ní ale určitě napíšu zvláštní příspěvek,
protože si ho určitě zaslouží..
Kolem psího kotce rostlo nekontrolovaně psí víno.
Teda na jaře to spíš bylo neskutečné množství šlahounů.
Znáte mě :o).
Vše jsem zužitkovala.
Smotala jsem věnce, koule z proutí,
manželovi jsem doslova brala šlahouny z ruky,
on by je samozřejmě okamžitě vyhodil..
moje malé království
Péče o zahradu se nám odměnila
a já se chodím i teď na podzim kochat tím, co jsme vytvořili.
Má to ještě spoustu chyb,
ještě je tu mnoho práce,
ale určitě by jí bylo mnohem víc, kdybychom na jaře neměli tolik času.
(tím nechci ale napsat, že bych si tuhle nedobrovolnou samotku chtěla opakovat každé jaro a podzim).
To jen že jsem se chtěla vrátit v čase k radostem,
které se během uplynulého půl roku staly.
Každý den se raduji z té nádhery,
která je kolem mne.
Děkuji, že můžu bydlet v tomhle úžasném domě,
který má tak nádherný výhled
do přírody, která je každý den jiná
a pro mě "neokoukatelná"...
V mobilu se mi hromadí stovky fotek
a já jich konečně pár budu moci i použít.
Mějte se moc krásně a zítra napíšu ještě o větších radostech,
které mě v tomto čase potkaly..
Opatrujte se,
buďte zdravé, zdraví
a mějte se rádi!
Vaše
Inka
💓
