O KOCHÁNÍ

ANEB POHLED NA SVĚT MÝMA OČIMA..

Mám úplně jasno!
Dívám se na svět jinýma očima.
----
Všímám si stromů, květů, ptáků, brouků,
prohlížím si nebe, v mracích hledám tvary, zda mi něco připomínají,
východy a západy slunce jsou pro mě  znovuzrozením..
Dívám se a medituji..
Bylo vždycky na jaře tolik kosů?
Tolik sedmikrásek na louce?
Byli takhle tlustí holubi jako dnes?
Bylo tu tolik zajíců?
--
Nebo jsem chodila se zavřenýma očima?

----
Další, co jsem zjistila, je to, že se podstatně raději a víc kochám,
když je hezky...
Jdu a oči mám všude.
Kos právě tahá žížalu...( Proč u sebe nemám foťák?)
Ten mrak se tolik podobá andělu..( opět bez foťáku)
 líbí se mi to..tohle dívání a pozorování světa..
Všímám si věcí, které jsem sotva vnímala..
Co za to může?
-------
Věk?
Strach, že mi něco unikne?
Radost ze života?
Můj blog?
--------
Nevím..
Ale ať je to cokoli,jsem za to ráda!
A k těm zrakovým vjemům se navíc přidává jako bonus zpěv ptáků..
A mně už jen chybí křídla..
Vznést se,tak, jak  po tom toužím už od dětství..
Sen, který si, dá se říct, částečně plním, ač mi stále křídla chybí..

-----
Raduju se, usmívám se
a je mi hezky..
jen tak
pro sebe..
----
Jó, na světě je přece krásně...tralalala,tralalalalá...

Mějte krásný nový týden

a nezapomeňte se dívat kolem sebe

otevřenýma očima

:o))

Inka