ZAHRADA

 Tak se opět vracím k jaru..

Karanténa, která nás všechny zasáhla,

zklidnila můj životní běh...

Všechno se zpomalilo 

a i když byla hektická distanční výuka,

tak doma se jakoby zastavil čas..

Strach a zodpovědnost nám nedovolila opouštět dům..

Díky e-shopům,

na které já nedám dopustit, 

jsem si dovybavila dům.

Nakoupila jsem z on-line zahradnictví 11 stromů, 

keře rybízu, angreštu,

květiny, okrasné keře - šeřík, kalinu a další..

Zasadila jsem ,co se dalo

a díky tomu všemu naše zahrada začala vypadat jako zahrada 

a ne jako pleveliště,

které jsme v prosinci k domu dostali.

Z prostoru, kde kdysi býval veliký psí kotec,

jsem si udělala takové moje malé království..

/Psa bych do kotce nedala.../

z našeho štěňátka vyrostla krásná psí slečna Anie,

která umí projevit svou lásku k nám..

Je to miláček.. O ní ale určitě napíšu zvláštní příspěvek,

protože si ho určitě zaslouží..

Kolem psího kotce rostlo nekontrolovaně psí víno.

Teda na jaře to spíš bylo neskutečné množství šlahounů.

Znáte mě :o).

Vše jsem zužitkovala.

Smotala jsem věnce, koule z proutí,

manželovi jsem doslova brala šlahouny z ruky, 

on by je samozřejmě okamžitě vyhodil..

moje malé království

Péče o zahradu se nám odměnila

a já se chodím i teď na podzim kochat tím, co jsme vytvořili.

Má to ještě spoustu chyb,

ještě je tu mnoho práce,

ale určitě by jí bylo mnohem víc, kdybychom na jaře neměli tolik času.

(tím nechci ale napsat, že bych si tuhle nedobrovolnou samotku chtěla opakovat každé jaro a podzim).

To jen že jsem se chtěla vrátit v čase k radostem,

které se během uplynulého půl roku staly.

Každý den se raduji z té nádhery,

která je kolem mne.

Děkuji, že můžu bydlet v tomhle úžasném  domě,

který má tak nádherný výhled

do přírody, která je každý den jiná

a pro mě "neokoukatelná"...

V mobilu se mi hromadí stovky fotek

a já jich konečně pár budu moci i použít.

Mějte se moc krásně a zítra napíšu ještě o větších radostech, 

které mě v tomto čase potkaly..

Opatrujte se,

buďte zdravé, zdraví

a mějte se rádi!

Vaše 

Inka

💓

ZPÁTKY

  ANEB JE ČAS JIŘINEK...

A TAK MĚ TU ZASE MÁTE!

BLOG

moje mnohaletá srdeční záležitost..

Můj mnohaletý každodenní rituál..

vlastně bez něj jsem si několik let nedokázala představit ani žít..

A neotevřít blog alespoň jednou za den?

Nemožné..

Nepřečíst si vaše příspěvky?

Nemožné...

A najednou?

Možný je úplně všechno!

Svět se změnil 

a já s ním..

Pravda je, že hodně moc sil mi vzala jarní distanční výuka

a já ač jsem se v ní hodně a hodně zdokonalila,

tak na druhou stranu jsem začala ten počítač nenávidět...

Den co den usedat k němu a trávit u něj pracovně někdy víc než 8 hodin času,

mi vzalo chuť..

chuť k psaní a dokonce po čase i ke čtení..

A jak víte, tak s podzimem je to tu zase..

Opět denně usedám k počítači 

a zírám na 26 obdélníčků leckdy bez obličejů

a mimiky..

Mými nejčastějšími slovy za posledních 14 dní je :

Zapni se, prosím!

Vypni se, prosím!

Nejčastější věta od dětí:

Paní učitelko, jste seklá!

Jakmile naskočím, tak hned jim opáčím,

jestli by mi raději nechtěly říkat, 

že mi to sekne!

:o))

Po páteční výuce mi to už asi neřeknou nikdy...

měli jsme strašidelný pátek 

a mně to náramně vyhovovalo,

že jsem se nemusela aspoň k počítači česat:o).

.................

Jak mám znovu navázat na tu víc než půlroční odmlku...

Je tu vůbec ještě někdo,

kdo mi zbyl z mých úžasných čtenářů?

...

Mám se vrátit v čase zpátky ?

Stalo se tolik věcí.....

....tolik změn..

Vrátím se asi jen k těm klíčovým, na které se nemůže zapomenout...

Slíbila jsem si, ale to minule taky..

chci tu zase s vámi být..

Být součástí tohoto blogového světa...

číst vaše řádky 

a sdílet opět s vámi vaše příběhy, vaše radosti i strasti..

Jsem zpátky 

a doufám, že nadlouho..

Mám Vás ráda 

a uvítám každou návštěvu

protože já , tak asi jako mnoho z vás...

ZŮSTÁVÁM STÁLE DOMA!

Přeji nádherný pondělní  podvečer 

a u mě by to v pondělí bez kytičky ani nešlo..

Tak krásný pondělní květinový..

Vaše 

Inka

💓

SRDCE

na pravém místě

má mnoho lidí.

 V této době o to víc vyplouvají napovrch lidské povahy.

Zjišťuji, že kolem sebe mám spoustu lidí,

kteří si zaslouží veliký obdiv. 

Tak předně moje bývalá mladá a krásná kolegyňka Terezka,

která je na mateřské dovolené

a která veškerý svůj volný čas věnuje šití roušek. 

Ušila jich už tolik a věnovala spoustě organizací,

všude tam, kde bylo třeba

a pak taky naplnila svůj plot

a denně ho doplňuje.

Když jdete kolem, vždycky na něm nějakou roušku najdete.

Kromě toho všeho mi půjčila šicí stroj

a já chtěla být jako ona.

Jak už jsem psala, chci vám napsat o své nešikovnosti..

Už jsem pár roušek sice ušila, ale....

týden jsem bojovala se strojem,

spodní nit mě nechtěla vůbec poslouchat.

Když už chtěla, tak se mi zase zlomila jehla..

Pak už stroj fungoval,

ale nefungovala jsem já.

Prostě to pořádně neumím!

Roušky můžeme používat jen my,

rodina,

ale nevzdávám to a já to prostě dám

a budu se zlepšovat.

...

Další o kom chci napsat je můj kolega Kája.

Je to prima kluk, tělocvikář,

ale srdce má snad hned dvě a obě na pravém místě.

Zorganizoval a sehnal velkou spoustu počítačů

 a věnoval je dětem, které neměly doma přístup k počítači.

Zakoupil i připojení k internetu, aby se děti mohly učit na počítači.

Měla jsem tu možnost s ním předat hned dva počítače.

Tolik radosti v očích romských holčiček, 

které k nám začaly chodit do školy, si neumíte představit. 

 Byla to dávka pozitivity na dlouhou dobu.

Nainstaloval jim programy, webové stránky, které používáme 

a ony je používají , píší a spolupracují.

Je to takový malý zázrak.

Takových počítačů už rozdal hodně.

Kromě toho pomáhá v nemocnici,

je skromný, milý

a já před ním smekám..

...

Jsem šťastná, že mám kolem sebe lidi, 

co pomáhají..

i mně :o)

jedna maminka, když jsem se zmínila, tak mi přivezla kvasnice...:o)

S rodiči svých dětí si píšu

a  mám pocit, že jsme si často mnohem blíž..

Musím napsat, že mám úžasné rodiče mých školních dětí 

a moc si vážím jejich práce..

Vím, že to nemají lehké,

ale dávají to..

...

Mějte se moc hezky a všichni, kteří se doma učíte se svými dětmi,

držím palce, ať to zvládáte..

a když to nepůjde, 

tak ono se to taky nezblázní..

my to pak dáme..:o)

Zdraví je ale pro nás všechny strašně důležité..

Tak se moc opatrujte!

Inka

💓

POZDĚ, ALE PŘECE

Vím, blog strašně zanedbávám.

Není to tím, že není co psát..

jen mi nějak došla slova..

opustila mě múza

a taky proto, že bych chtěla být pořád pozitivní 

a těšit vás

a nějak mi to nejde..

Přitom jsme zdraví, kolem mě jsou lidé zdraví,

co víc by si člověk mohl přát..

Dnes přicházím popřát jak už jsem napsala pozdě..

ale přece

Krásné Velikonoce,

hlavně moc zdraví Vám Všem..

💓❤❤

..

Vidíte, teď jak píšu,

tak mě najednou napadá tolik slov a vět,

co bych vám potřebovala napsat..

Ale já pořád píšu

- dětem,

které učím z domova.

Vymýšlím si dopisy pro ně,

ale jejich přítomnost mi chybí...

Zkouším si vlastně takový důchod nanečisto..

Jsou věci, které se mi líbí..

vstávat, až když se mi chce,

v klidu se nasnídat..

pracovat venku na zahradě,

být na sluníčku, když je

a schovat se do útulného domova, 

kdykoli se mi zachce..

..

Ty děti mi ale chybí..

co mi kupodivu nechybí jsou obchody..

já vážně nevycházím..

nákupy si nechám vozit Košíkem

a díky zásilkovým službám

mám všechno co potřebuji.

Na zahradu stromy, keře, kytky...

vše mi přišlo poštou 

ke vší mé spokojenosti.

...

Právě jsem se rozhodla, že vám zase musím napsat

a podělit se s vámi o všechno, 

co se kolem mě děje..

Musím vám napsat o své šikovnosti, 

i nešikovnosti,

o své schopnosti a i veliké neschopnosti,

o radostech 

Dnes ale uzavřu ty Velikonoce.

Dám pár fotek z mojí výzdoby, protože zítra se to už hodit nebude..

Tak se podívejte na chvilku ke mně

a už snad dobrou noc..

:o)

Tady musím něco napsat, představte si, že ten košíček s vajíčky a zasetým obilíčkem

jsem měla na klice u vrátek od mé žačky Kamilky.

Udělal mi neskutečnou radost..

je totiž úžasný!

A tyhle krásný tulipány mám od kamarádky za droždí :o))

Výměnný obchod funguje :o)!

na žádné zdobení vajec nedošlo..nebylo pro koho...

Napečeno ale bylo :o)

Mazance a jidáše..

 A tuhle " božskou" roládu jsem dostala od sousedky..

byla vynikající ..

skvělá sousedka :o)!

A už mám zase hlad...

tak dobrou..

jdu tu chuť zaspat !

Inka

💓