středa 15. října 2014

VÍTE , JAK ŽÍT?


„Příteli mladý, ptáte se, jak žít?
 To nevím, ale jedno vím: je třeba jít.
 Jít blátem, bahnem, močálem,
 však jít a jít,
 v zoufalství srdci studeném,
přec jít.
Ať láká krov a lampy svit,
 je třeba jít.
A když i cíle‘ s nedošel, tys šel!“

Bohumil Mathesius

Tak tato báseň mě provázela po celou dobu studií na gymnáziu..
Nevím proč, ale prostě mě fascinovala..
Každou hodinu jsem si ji pozorně pročítala a snila.
 Snila o dalekých cestách a o tom, kam jednou v životě dojdu. 
O co víc jsem četla básničku, o to méně jsem se věnovala němčině.
 Němčině proto, že tato báseň visela u dveří učebny němčiny..
Často, když jsem byla  v Německu, tak jsem si vzpomněla na tuto báseň a říkala  si, že já si víc neopakovala slovíčka...právě  v tyto chvíle by se mi hodila víc než recitace..
Ale zpátky k básničce..
Vzala jsem si z ní ponaučení
Jdu..
 procházím svým životem.
a k tomu sním..
o cestách..
a přitom tolik miluji svůj domov:o))



Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za Vaše milé komentáře a za Váš čas.