PÁTEK

Byl takovým pohodovým dnem. 

 V půl 10 jsem jela s dětmi do Mladé Boleslavi do divadla

na představení JAK SKOUMAL UHLÍŘ SVĚRÁKA.

Musím napsat, že divadlo bylo určitě pro mladší děti než pro čtvrťáky,

ale moje děti ani nijak neprotestovaly.

Po divadle jsme se zastavili na občerstvení.

Děti si mohly vybrat buď zmrzku nebo párek v rohlíku.

Co myslíte, že vyhrálo?

Párek v rohlíku,

ač bylo šílené vedro:o)!

Do školy jsme šli kus cesty pěšky,

ale pak jsme sedli na MHD

a zbytek dojeli.

Tím jsme získali trochu času 

a zbytek ( asi půl hodiny) času jsme strávili na hřišti v našem krásném parku.

Musím říct, že jsem na své žáky docela pyšná.

Chovají se vzorně 

a je s nimi taková pohoda.

Když jdeme, tak nijak neřvou

a myslím si, že se mají i rádi.

(i když samozřejmě se občas k nějaké hádce strhne, 

tak se to brzy vyčistí.)

Moc bych si přála,

aby jim to jejich kamarádství vydrželo,

protože tomu tak nebylo vždycky.

...

Za týden jedeme na školu v přírodě,

oni se už moc těší.

Doufám, že i pak budu psát samé superlativy:o)!

...

K večeru jsme vyrazili s manželem na chalupu.

Po cestě jsem opět nakoupila něco málo kytek

a něco hodně mulčovací kůry,

to snad abych se náhodou o víkendu nenudila.

Nenudím!

:o))

Ještě jen tak pro zasmání nebo pro politování.

Jak jsme jeli na tu naši chalupu,

tak samozřejmě cesty nejsou opraveny.

A jak jsme tak čekali u jednoho semaforu,

všimla jsem si, že u potoka jsou nádherné velké valouny.

Díky nim jsme zmeškali další dva semafory,

protože jsem je tam nemohla nechat.

Jedno vím jistě!

Určitě to bude zase příště naše zastávka.

Krásných kamenů není nikdy dost.

....

Mějte se božsky!

Inka

💓