Včera večer jsem se vrátila o 30 let zpátky.
Uspávala jsem Emičku
a jak jsem se na ni tak dívala,
promítla se mi doba, kdy naší Kačce byly 4 roky.
Emička je totiž své mamince neskutečně podobná.
V té době jsme byly s Kačkou samy,
protože tatínek byl na rok na vojně po vysoké škole.
Tehdy jsme si samy sebe užívaly,
spávaly jsme spolu v ložnici,
aby nám nebylo smutno.
Úplně jako bych se dostala zpátky o těch pomyslných 30 let.
Mé vzpomínání Emička přerušila slovy:
"Inko, drbej mě!"
Tak jsem drbala.
" Inko, ty neumíš drbat, ty jen hladíš!"
Prohlásila Emička dříve než usnula.
Předtím jsem ještě ale musela vyprávět,
jak se Emička narodila, jak se narodila Anička i její maminka
a jaká maminka byla.
...
Člověk si kolikrát ani neuvědomí,
jak ten čas strašně moc letí.
....
Ráno jsme se vzbudili do tak trochu podmračeného,
ale teplého dne.
Ptáci lítali tak nízko a dávali vědět, že bude každou chvíli pršet.
Jedna vlaštovka vletěla až k nám dovnitř.
Však víte, jak já to mám s vlaštovkami.
Jsme si prostě souzené.
Jedna tu sedí na drátě
a já si s ní povídám.
:o)
.......
Každý den na zahradě je jiný..
Lupina se opět o něco víc zbarvila
a určitě příští týden bude v plném květu.
rozkvetl i druhý rododendron,
který jsem si letos koupila.
Ještě jsem na něj nenašla to správné místo,
a tak ho mám zatím zasazený v obřím květináči.
a tyhle kytičky byly včera ještě úplně zavřené.
...
Dnes nemusíme zalévat.
Déšť to udělal za mě a znamenitě.
Leje jako z konve.
....
Jak je u Vás?
Taky prší?
...
Hezký zbytek víkendu
přeje
Inka
💓
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za Vaše milé komentáře a za Váš čas.