sobota 15. června 2019

TŘEŠNIČKA NA DORTU

Po celý týden jsem se nedostala k tomu, 
abych napsala příspěvek.
Hektický týden,
plno práce, ale zároveň plno radosti.
Byl to týden plný setkání a kulturních akcí.
Příspěvků by najednou bylo tolik,
ale já vím, kterým začnu..
Začnu hezky od konce..
Konec pracovního týdne
byl totiž takovou malou třešničkou  na dortu!
Mladoboleslavské divadlo 
a v něm vernisáž 

Už před divadlem jsem překvapila jednoho muže tím, že jsem ho oslovila,
 pozdravila a řekla, že ho znám. že je to určitě Martinky manžel.
No uznejte, vždyť ho znám ze všech Martininých reportáží,
takže je to vlastně pro mě známá osobnost!
Asi byl ze mě chvilku paf...:o),
dodatečně se omlouvám...

Uvnitř jsem jako první uviděla Alenku a jejího manžela.
Další pro mě známá osobnost
( manžela moc nefotí,
tak ten byl pro mě " novým" objevem:o)..
velmi příjemným..)
Ovšem Alenka , dáma každým coulem,
úžasná, milá a se srdcem na dlani! 
Doslova a do písmene!
Srdíčko od ní už zdobí mou srdíčkovou stěnu.
...
Poté jsem si všimla Martinky,
která byla v živém rozhovoru s Věrkou.
Tady už určitě vznikala  její reportáž.
...
Setkání jak se "starými" známými..
Starými jsem úmyslně dala do uvozovek,
aby si někdo nemyslel,
že byl někdo starý.
I u Martinky bych okamžitě z jejího blogu vymazala tu " vyzobanou"!
Slunečnici bych nechala,
pro její úsměv a pohodu, která z ní čiší..
...

Seznámila jsem se i s Věrčiným manželem a Carolinkou,
která mi tak trošku z mých představ vyrostla,
protože je to už slečna a já čekala tu malinkou holčičku.
...
Milé setkání bylo i s panem doktorem Pešinou,
který celou vernisáž uváděl.
Je to muž na pravém místě 
a má můj obdiv a respekt.


Když jsem odcházela z divadla,
tak jsem se tak trochu vznášela..
Měla jsem radost, že virtuální svět dokáže být pravdivý,
že lidi i věci jsou takové,
jaké je vidím
a jak si je představuji..
Odnášela jsem si dva krásné obrazy
od Věrky
s krásným pocitem..



V kabelce jsem si odnášela vynikající třešňový džem od Marti
a srdíčko od Alenky..
Díky, holky zlaté..
...
Jediné, z čeho jsem vážně byla naštvaná,
bylo to, že jsem za celý večer udělala jednu jedinou fotku.
Já, která fotí každou maličkost,
si neudělám fotku ?
Realita byla v tu chvíli silnější.
Nemám vyfocenou ani Alenku, ani Martinku.
Rozhodně je to výzva, jak to někdy příště napravit :o)!
A já pevně doufám,
že se tak někdy stane!
...
Věrčino motto, že KAŽDÝ DEN JE DAR
se opět potvrdilo..
...
Mějte krásné dny
a doufám, že se potkám jednou třeba i s Vámi!
Inka
💓




20 komentářů:

  1. Inko, tvůj popis události je tak srdečný a bezprostřední! Nádhera!
    Nepochybně zážitek!
    Měj se moc hezky, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, bylo to opravdu moc hezké. Ráda bych se jednou potkala i s Tebou! :o) Měj krásné dny. Inka

      Vymazat
  2. Moc krásně jsi páteční vernisáž přiblížila nám, kteří jsme tam nebyli. Moje setkání s Věrkou na vernisáži v Náchodě bylo také velice příjemné a milé.
    Měj se hezky!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  3. Krásné,děkuji💟.Hezký den.JP

    OdpovědětVymazat
  4. Inko, také jsem se do Bolky chystala,ale nějak to bohužel nevyšlo☹️ Díky moc za zprostředkování 🙂A snad se potkáme někdy příště!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ilonko, už teď se těším, že se někdy potkáme...měj se moc krásně. Inka

      Vymazat
  5. Už jsem o vernisáži četla u Marti, ale ráda jsem si přečetla i tvůj článek. Je vidět, že to byla příjemná akce a setkání s blogerkami naživo opravdu příjemnou třešničkou na dortu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáňo, bylo to moc fajn blogerské setkání a vernisáž byla ta třešnička...

      Vymazat
  6. Inko, děkuji moc. Víc nedodám, páč já nikdy nebrečím!!! A ty bys mě rozbrečela. Poděkování tobě je dnes na blogu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, já moc děkuji!! Byl to moc krásný podvečer! Někdy to zopakujeme :o), viď? Měj se krásně. Inka

      Vymazat
  7. Inko, četla jsem o vašem setkání na vernisáži u Marty i u Věrky. Bylo to nádherné setkání. Celou dobu, co jsem četla Tvůj článek, jsem měla pusu od ucha k uchu. Doufám, že tykání nevadí. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růženko, tykání je pro mě tady na blogu vždycky velká pocta..jsme tady vlastně všechny virtuální kamarádky..já už teď 3 znám i osobně:o) a mám z toho radost! Měj se moc krásně! Inka

      Vymazat
  8. Inko, to muselo být moc příjemné setkání s Věrkou, Carolínkou i ostatními blogerkami. Už jsem i jinde koukala na fotky z vernisáže. Obrázky jsou nádherné, budeš mít krásnou vzpomínku na milé setkání.
    Přeji fajn neděli. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dášo, bylo to vážně krásné setkání! I ty se měj moc krásně! Inka

      Vymazat
  9. Milá Inko, všechny jsem vás poznala, užily jste si krásný podvečer a všem to moc slušelo.Jste kočky.Krásný večer Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, třeba příště to bude i s Tebou:o)..nejsi zas tak daleko...a o jednu kočku víc by bylo určitě prima:o)..měj se krásně. Inka

      Vymazat
  10. Inko, bylo to prostě báječné!! Měla jsem to odpoledne hodně bolavé srdce, ale tvůj úsměv, tvá slova, tvá radost - to vše odstranilo mé chmury okamžitě. Děkovala jsem po cestě zpět svému muži, že mne přemluvil, abych se setkání nevzdala, i když to bylo přímo po pohřbu mé kamarádky.
    Teda pokud říkáš DÁMA ženě upocené, ulepené, se spláclým účesem, mokrými šaty, víceméně nenalíčené - tak to jsi měla asi oční mlhu!! :o))))) Fakt mne bavíš moje milá.
    Měj se moc hezky.
    Ála

    OdpovědětVymazat
  11. Alenko, musím se smát, když jsme byli všichni uvnitř té pidi galerie a bylo tam nedýchatelně, tak mě po zádech stékal úplný potok potu a já čekala, kdy to začne kapat na zem :o)… v tu chvíli jsem ani rozteklý makeup neřešila :o)))..a to jsem si ještě navíc přes šaty vzala bolerko..jak jsem se v duchu proklínala, že jsem si měla vzít něco jiného:o))...ale všechno to přebylo to naše prima setkání a já chvílemi měla vážně pocit, že vás znám už hodně dlouho...jen na konci mě přepadli známí, které jsem dlouho neviděla a mrzí mě, že jsem si s Vámi už nestihla hezky víc popovídat. Věřím, že jsme se neviděli naposledy. Měj se moc krásně..Inka

    OdpovědětVymazat
  12. Milá Inko, i bez makeupu, i bez účesu, mokré jako myši, ale s úsměvem na tváři, s jiskrou v oku a radostí v srdci nás všech to bylo krásné setkání. Za mě, nej z dosavadních vernisáží. Myslím, že jsem ho měla uskutečnit o dvě hodiny dříve, před divadelní premiérou. :-) Měj se moc krásně a ať pes i sýkorka vždy připomenou krásné setkání a že "každý den je dar". Věrka

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Vaše milé komentáře a za Váš čas.