CO SE NÁM TO LEPÍ NA PATY?

..... 

dlouhý let a únava,
nepřipojení k PC,

hlídání vnuček mě na chvíli vyřadilo z provozu

a z psaní na blog.

Cesta byla dlouhá

 a docela strastiplná..

Takto jsme vypadali na začátku naší cesty

V Atlantě si  na nás dali dokonale záležet 

a probrali naše zavazadla kousek po kousku.

Připadali jsme si jak drogoví dealeři ,

ovšem bez drog :o).

Vyhodili mi z příručního zavazadla úplně nový Panthenol 

po opalování,

měla jsem zlost,

ale spíš na  sebe, že jsem ho nedala do kufru.

Oželela jsem 200 korun,

ale jestli se spálím,

tak jim to nedaruju:o)).

...

čtyři hodiny, které jsme měli na letišti v Atlantě strávit čekáním 

utekly jako voda, neboť nás nenechali chvíli v klidu:o).

...

Několikrát mě ošahávali

a moje poznámka

I am fat,

je nechávala klidnými,

co bych asi tak do svých špeků dokázala dát?

Maximálně sádlo 

a to je moje vlastní!

K proclení?????

...

To cestování je vážně dlouhý(é)

a nás dospěláky už nijak neláká.

Holčičky si to ale užívaly.

 Tři letadla vyměnit během jednoho dne?

..

 24 hodin na cestě dokáže člověka pěkně změnit...

kromě zmačkaného oblečení 

jsme měla zmačkaný i obličej

a vlasy byly dokonale rozcuchány!

a na konci cesty

...

Na letišti v Daytoně Beach další trable.

Nedošel nám jeden kufr,

manželův.

Prý ho dovezou druhý den,

dovezli, naštěstí!

Jednou jsme byli bez kufrů 14 dní.

Tehdy místo na západ se vydaly na východ..

..

Na letiště měl pro nás přijet Tom,

mamky známý...dorazil s hodinovým zpožděním.

Mezitím přijel někdo jiný, 

s tím, že viděl, že máme děti 

a jestli nechceme nějak pomoci.

Mamka,, která si v první chvíli myslela, že je to Tom

se nás skoro snažila vehnat k tomu cizímu pánovi do auta.

Naštěstí orgány máme všechny 

a nikdo nás neukradl:o).

Samozřejmě přeháním,

šlo opravdu o nezištnou  pomoc.

Tom dorazil později 

a ještě nám chtěl asi ukázat celé okolí,

protože cestu,kterou můj muž jezdí půl hodiny,

si o další půlhodinu prodloužil.

Já to moc nesledovala,

protože jakmile jsem se do auta nasoukala,

tak mi hlava klesla 

 a já usnula.

Únava udělala své.

...

Nyní jen ve stručnosti popis dalších dní..

Hned třetí den nám někdo u vchodu naboural auto

a nikdo se k tomu doteď nemá..

Nárazník a blatník vzaly za své

a tak jezdíme nabořeným vozem.

...

Včera přestala prát pračka,

neteče do ní voda..

...

Taky jsem někde v obchodě v  kabince asi zapomněla mamky deštník,

ještě o tom neví..

(teď se to asi dočte..)

...

Není té smůly už trochu dost?

Stačí, ne?

...

Ale bych si jen nestěžovala,je tu krásně,

koupeme se v bazénu,

 v oceánu,

který je příjemně teplý

a užíváme léta..

Anička s Emičkou nezlobí,

protože tu nemají rodiče

a děda se poslouchat musí..:o)..

Je léto,

pohoda

co víc si přát!?

...

Mějte se moc krásně

a užívejte..

Posílám pozdrav z velké dálky..

Inka

💓