sobota 17. listopadu 2018

SOBOTA

 jak se patří..
doufám, že si také užíváte..
My jsme skoro všichni na chalupě,
chybí jen Péťa se Štěpánkou.
Uvnitř krásné teploučko, venku slunečno, ale chladno.
Zeťák mi pomáhá při přípravě výrobků na jarmark 
a nejsou ledajaké.
Tentokrát jsme použili staré lyže, kterých jsme se stejně potřebovali zbavit.
Až bude hotovo,
tak ukážu..
Já si tady v teploučku háčkuji
a s vnučkami jsme už začaly vyrábět vánoční hvězdy..



Rossignoly a Elany se proměnily v černá prkýnka:o),
skluznice nešla nabarvit:o)..


Radost mi dělají ještě poslední jiřiny ze zahrádky..
Musím je už vytáhnout ze země, aby mi přežily cibule zimu..


Tak takhle si tady žijeme..
Přeji vám nádherný večer
Inka
💓




pátek 16. listopadu 2018

KOUSEK PO KOUSKU

Včerejší slib plním a napíšu vám příběh,
tak trochu neskutečný 
a přesto pravdivý.
Před více než deseti lety mi ukradli před naší školou auto.
Za bílého dne.
Auto, které jsem si chvíli předtím koupila od manželovy maminky,
zrušila jsem pojištění 
a nestihla ho znova pojistit.
Vzpomínám, jak jsem tehdy byla strašně nešťastná.
130 000 zmizelo a já byla bez auta.
Den předtím jsem si ještě v nově otevřeném zahradnictví
koupila 4 lávové kameny. 
Tehdy mě stály skoro dva tisíce.
Koupila jsem si je tajně,
protože manžela by asi ranila mrtvice,
kolik jsem za ně utratila.
Už jsem je tehdy viděla na zahradě na chalupě 
a v nich různé sukulenty..
No představa to byla krásná,
bohužel neuskutečnitelná, neboť auto zmizelo i s kameny.
Vzpomínám, jak jsem to tehdy zjistila 
a nevěřila svým očím. 
Několikrát jsem se šla podívat, zda jsem nezaparkovala jinde..
Pak jsem dlouho čekala než přijela policie 
a po tu dobu jsem pořád brečela.
No a teď to vtipnější..
tedy jestli je to vlastně k smíchu.
V úterý mi volali z policie,
že se našly kusy z mého auta
a že si je mám přijít převzít.
Tak pro zajímavost,
jsem nyní majitelkou tachometru a hodin z palubové desky
a také mám nějakou řadící jednotku.
Vše, co zbylo z  mé nakrátko milované červené dlouhé Fabie.
I když kdo ví,
třeba se mi bude vracet po kouskách..
Kdo mi ji složí?

není tu nějaký kupec:o))))?

čtvrtek 15. listopadu 2018

VĚNCE III. a něco navíc


 další věneček je z vlny Mink.
Ve skutečnosti je hezčí, bělejší..





Moc se mi líbily i drátěné  



Jinak taky kreslím talířky a hrnečky.
Jak jinak než s andílky jako každý rok..
Anděly já mám moc ráda..



Ruční práce jsou pro mě neskutečný relax 
a i radost..
to mnohé z vás znáte.
Zítra vám napíšu, co se mi tento týden stalo,
myslím, že se zase pobavíte:o)..
Teď už jen
krásnou noc..
Inka
💓


VĚNCE II.

Pokračování věnců ..
Manžel mi během víkendu vylouskal spoustu ořechů 
a zůstaly skořápky.
Jak je využít?
No přece na věnce..
Dva jsou opravdu obří a zatím přemýšlím, čím je dozdobit.
Chci je ještě jemně přetřít bílým latexem,
protože pak mají takový hezký nádech.
( některé skořápky jsou totiž načernalé, tak to sjednotí barvu)


je to jen naaranžováno, ještě dodělám:o)


 a ještě já jsem snědla jedny pistácie:o)

taky ještě jemně přizdobím..
Rozhodně se nenudím.
Vám přeji krásný další den..
Taky vám to tak strašně utíká?
Inka
💓


středa 14. listopadu 2018

VĚNCE I.

První věnec, který vám ukážu jsem dělala své kolegyni Elišce.
Vede se mnou pěvecký sbor a je úžasná.
V květnu oslavila své velké životní jubileum 
a já jí nadělila tolik růží, kolik jí bylo.
Nechala si je usušit 
a já jí z nich až teď udělala věnec.
Měla radost a já s ní:o)



Další věnce už jsou víc vánoční..
...
Mimochodem včera jsem zapomněla napsat,
že koncert Evy Pilarové předčil veškerá má očekávání!
Byl nádherný..
usmívala jsem se 
a přesto se mi chtělo brečet..
Nějak se poslední dobou moc dojímám :o).
Nestydím se za to...
Mějte krásnou středu
Inka
💓