Jsou věci, které jsou nevratné
a které už změnit nejde.
O to víc mě mrzí,
že tak jednoduchou a snadnou věc,
kterou jsem si plánovala,
že musím udělat,
jsem prostě neudělala.
Návštěvu.
Návštěvu u mé tety.
Dnes už vím, že ji neudělám,
je pozdě!
Už včera bylo pozdě..
 |
| zdroj Google |
...
Stokrát si člověk říká, neodkládej své věci,
a tak se snažím neodkládat.
Poslední dobou téměř s pravidelností žehlím
a neodkládám na hromadu,
což jsem činila skoro celý život,
snažím se věci dodělat vždy do konce,
neodkládat...
..
Ale lidé nejsou věci..
Na tu návštěvu se chystám už tolik let..
Ukázat vnučky, povyprávět, co vše se událo, co se stalo,
krásně obyčejně si zavzpomínat..
...
Je mi to vážně tak líto..
Teta, starší sestra mé maminky.
Letos by jí bylo 96 let,
krásný , požehnaný věk.
...
Teta byla po celý život moc krásná.
Byla to dáma se vším všudy
a já ji vždycky moc obdivovala!
Jezdila jsem k ní jako malá holka na prázdniny.
Každoroční prázdninový pobyt v Doksích.
Máchovo jezero, krásné místo pro prázdninový čas..
Jak moc jsem to tam měla ráda!
Teta,které jsem se chtěla vždycky podobat.
Teta, co nosila pořád vysoké podpatky
a všechny svoje lodičky měla naprosto vzorně a dokonale
složené v krabicích.
Jedny boty hezčí než druhé.
A těch šatů!
Strejda, který byl úžasný
a myslím si, že mě měl moc rád!
Byl dámský krejčí
a já pokaždé, když odjížděla z prázdnin
jsem si odvážela kufr plný nového oblečení.
Šaty, sukýnky, kalhoty,
vše na co jsem si vzpomněla, jsem v Doksích měla.
Bydlel s nimi můj bratranec Olda,
který v době, kdy jsem jezdila na prázdniny,
měl už svou krásnou manželku Marušku,
která mi půjčovala nádherné lodičky s vysokými podpatky.
Bylo mi tam vždycky moc krásně!
...
Byla jsem takový rodinný benjamínek,
nejmladší ze všech mých bratranců, sestřenic,
takový miláček všech tet a strejdů.
...
Čas letěl, já vyrostla,
vdala se, narodily se mi děti,
velmi brzy zemřela mi maminka,
pak tatínek
a já se začala starat o manželovu babičku Máňu.
Nějak jsem se orientovala víc na manželovu stranu
a na návštěvy svých příbuzných mi nějak nezbývalo..
...
S příbuznými jsme se začali potkávat tak akorát na pohřbech,
jak smutné, ale je to tak..
...
Málo se vídáme,
a můžu si za to sama..
....
Chtělo by se mi napsat, že je to dobou,
ale není, je to mnou, je to námi..
lidmi..
...
Je mi to moc líto!
...
Inka
💓
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za Vaše milé komentáře a za Váš čas.