ŠTRÚDL

Na chalupě jsme tentokrát sami.

Původně jsem si myslela, že ani péct nebudu,

ale nakonec jsme dostali na něco chuť

k odpolednímu kafíčku.

A tak jsem sáhla po osvědčeném listovém těstě

 a udělala štrúdl.

Dvě šišky jablkového z čerstvých jablíček 

a spoustou ořechů, tak jak to máme rádi.

Třetí šiška byla na manželovo přání ze švestkových povidel,

kterých jsem vloni udělala tolik, 

že je stále spotřebovávám..

Manžel si ho dal i dnes k snídani

a ....

málem přišel o zuby.

Představte si, 

že v těch povidlech jsem zapomněla pecku od švestky

a ta se zapekla do štrůdlu.

Naštěstí to dobře dopadlo.

Zub vydržel!

...

ach to listí...

Užijte si krásnou neděli.

Manžel tady statečně fandí našim

a nevím, nevím:o(..

...

Venku prší,

mlhavo..

...

Já háčkuji..

...

Mějte se krásně!

Inka

:o)
PS: Už vím, štrúdl  jedině s čárkou:o))!

ZAHRADA

umí být nádherná.

Ne však u mě.

Moc ráda chodím na blog Aničky a Míši 

a jen se jejich zahradami kochám,

a říkám si,

jak by to někdy mohlo u mě vypadat.

Teď to nevypadá 

a ono asi nebude.

......

Se zahradou se musí žít.

A to já nežiju!

Já za zahradou dojíždím 

a v létě ji opouštím,

protože odjíždím.

....

Zahrada, to je krása,

ale taky spousta práce

a nekonečné práce!

...

Moje zahrada je živelná,

přírodní 

a přežijí na ní pouze silní jedinci.

...

Já se snažím,

aby byla krásná,ale...

..

Koupím vše, co se mi líbí

a nezjišťuji, zda to vyroste, zda se to hodí do hor,

zda to bude veliké či zakrslé.

No a podle toho to vypadá.

Druhy, které bych si přála nemít,

rostou tak úžasně,

že já zase nemám to srdce je vyrýt.

A tak si u mě každá rostlinka žije svým životem.

Nakonec, já se z toho raduji!

...

Dnes jsme konečně vykopala jiřiny, zazimovala co se dalo

a teď se budu zase těšit na jaro,

kdy zjišťuji, co přežilo. :o).

...

Venku je pekelná zima.

Vyrazili jsme také s manželem na procházku.

Teda on na procházku,

já fotit a taky na šišky.

Letos se jich urodilo moc 

a já bych z nich chtěla něco tvořit.

...

A tak jsem z lesa donesla šišky, bukvice,mech..

....

Asi 100 metrů nad naší chalupou,

tam, kde je náš "pupek světa"

se nám ukázaly Koltelní jámy

a na nich je už spousta sněhu.

Tak proto je to tady tak studené.

..

Naštěstí na chalupě je báječně.

Kamínka hřejí,

dřevo praská

a díky manželovi, který ráno dřevo dodělával,

máme velikou zásobu na zimu.

..

Může začít padat sníh i u nás.

Já i zahrada jsme připraveny:o)!

...

Mějte moc krásný sobotní podvečer)!

Vaše Inka¨

:o)

HALLOWEENSKÉ TANEČNÍ

Ano, ano,

je tady další čtvrtek

a moje taneční:o).

Dnes jsme se proměnily.

Strašidla, zoombíci, ale hlavně čarodějnice

tančily rumbu, "čaču", sambu..

Dnešní téma bylo - držení těla.

Nebudete věřit, jak je těžké tančit se vztyčenou hlavou,

nekoukat si na nohy,

držet tělo.

...

Moc mě to baví,

ale nohy se mi pořád pletou.

Pořád musím konstatovat, že jsem šťastná,

že jsem tam bez partnera

a nikomu nešlapu na nohy:o).

...

Dnes se také soutěžilo o NEJ masku

a musím napsat, 

že opravdu vybrali úžasné.

Hned jsem si je vyfotila

a ony mi povolily, že je můžu tady publikovat.

...

Musím napsat, že bych je venku potkat nechtěla:o))

Moje čarodějnické šaty

nepřebarvovala jsem se...

ale rozcuch a netopýři byly:o))

Mějte krásný zbytek večera

Vaše 

čarodějka 

Inka

:o))

DUŠIČKY

doprovází vzpomínání.

....

Někde jsem slyšela, že pokud má člověk rodiče, je stále dítětem.

Já bohužel to štěstí nemám.

Mé dětství skončilo poměrně brzy.

Ovšem to, které jsem prožívala dokud rodiče žili, 

tak to mi nikdo nevezme

a je pořád v těch nejkrásnějších vzpomínkách.

Moji rodiče se měli moc rádi,

nikdy jsem je neslyšela hádat

( jak jen to dělali?)

a já i bráška jsme žili v lásce.

Spoustu věcí jsme neměli,( třeba auto)

spoustu peněz jsme neměli,

spoustu věcí jsme neřešili

a přesto jsme byli bohatí.

...

Pálím tu svíčky dnes pro své rodiče,

ale i pro naši Máňu, manželovu babičku, 

která se dožila skoro 102 let

 a která mi přirostla k srdci,

 ač jsme si prožili své, tak si vždycky na ni s láskou vzpomenu

a její věta: " Jířo, ty jsi jako vítr!" mě bude provázet po zbytek mého života.

Vzpomínám na manželova dědu Vendu,

který mě hned při prvním setkání odhadl.

To, když mému manželovi řekl:

" Hochu, máš to dobrý, jednou budeš mít co obracet:o))!"

A ač jsem ho neměla možnost dlouho poznávat, 

tak mi jeho dobrácká povaha utkvěla v srdci.

Své prarodiče jsem totiž nepoznala

a tak manželovi prarodiče mi je nahradili.

........

A protože věřím na další životy,

tak mi je jasné, že tam nahoře musí být prima parta!

Jak naši, tak babička s dědou rádi hráli žolíky a kanastu.

Myslíte, že mají v nebi karty?

:o)

....

Taky věřím na psí nebe 

a doufám, že se tam skamarádili naši psi.

V dětství jsme měli Kikinu a pak úžasnou labradorku Anii.

....

Jejda, přes slzy už skoro nevidím,

raději končím.

 Všechny moje dušičky mějte se tam  krásně!

S láskou

vaše Inka

BOHATÝ NENÍ TEN, KDO MÁ VŠECHNO,

ALE TEN, KDO POTŘEBUJE MÁLO, 

ABY BYL ŠŤASTNÝ!

/citace/

ÚSMĚV

vrátila jsem se od kadeřnice..

Spokojená a naladěná:o).

Přiznám se, vypily jsme spolu vynikající lahvinku bílého vína,

a zahnaly splíny

...

S úsměvem jde vážně všechno nějak líp.

Navíc při mém povolání je úsměv něco jako profesní povinnost.

Které dítě by se chtělo dívat na zapšklou , naštvanou učitelku?

....

Nedávno jsem přemýšlela, kolik dětí i špatně snáší,

že paní učitelka křičí.

A vůbec se nemusí jednat o něj,stačí, když křičí na druhé..

...

Snažím se, 

i když mi to někdy ujede:o).

Třeba dneska,

když o přestávce skončilo jablko v pytlíku 

na světle,

které visí dobré 3 metry nad zemí a nedosáhnu tam bez štaflí .

Představa, jak to jablko hnije 

a odkapává před tabuli je nikterak příjemná.

Mušky si rozhodně užijí,

pokud se nebojí výšek:o).

Jojo, stanou se horší věci,

ale..

Jakmile houknu, uvědomím si, že si ničím hlas,

můj pracovní nástroj

a taky si uvědomím, 

že jsem si to zakázala.

........

Chci být klidná, pozitivní učitelka.

Chci chválit,

chci se usmívat.

...

V tom přiletí uklízečka, uklízečka žalující,

že se moji kluci shromažďují na WC 

a válí se tam po zemi.

Chci zakročit!

Naštěstí mě zachrání kolegyně,

protože rozjetá chci vtrhnout na záchod,

kde mezitím nejsou jen moji kluci,

ale i kolega učitel.

Kluky učitelův příchod naštěstí rozežene

a tak je klid.

..

Proč prý chodí 3 na jeden záchod?

Vzpomínám, že jsme to taky dělaly.

Bez úmyslu se prohlížet a obdivovat se.

Možná klaustrofobie z uzavřeného prostoru?:o))..

....

Dnes už chodím na záchod sama:o).

...

Však oni se to taky naučí!

...

Mějte moc krásný večer,

krásný zítřek

a zkuste to s úsměvem a bez křiku:o).

Tak ,jak to mají vaše děti rády!

Inka

:o)

SILNÝ NENÍ TEN, 

KDO DOKÁŽE POUHÝM POHLEDEM SLOŽIT NĚKOHO NA LOPATKY,

ALE TEN, 

KDO POUHÝM ÚSMĚVEM POSTAVÍ NĚKOHO NA NOHY!