DUŠIČKY

doprovází vzpomínání.

....

Někde jsem slyšela, že pokud má člověk rodiče, je stále dítětem.

Já bohužel to štěstí nemám.

Mé dětství skončilo poměrně brzy.

Ovšem to, které jsem prožívala dokud rodiče žili, 

tak to mi nikdo nevezme

a je pořád v těch nejkrásnějších vzpomínkách.

Moji rodiče se měli moc rádi,

nikdy jsem je neslyšela hádat

( jak jen to dělali?)

a já i bráška jsme žili v lásce.

Spoustu věcí jsme neměli,( třeba auto)

spoustu peněz jsme neměli,

spoustu věcí jsme neřešili

a přesto jsme byli bohatí.

...

Pálím tu svíčky dnes pro své rodiče,

ale i pro naši Máňu, manželovu babičku, 

která se dožila skoro 102 let

 a která mi přirostla k srdci,

 ač jsme si prožili své, tak si vždycky na ni s láskou vzpomenu

a její věta: " Jířo, ty jsi jako vítr!" mě bude provázet po zbytek mého života.

Vzpomínám na manželova dědu Vendu,

který mě hned při prvním setkání odhadl.

To, když mému manželovi řekl:

" Hochu, máš to dobrý, jednou budeš mít co obracet:o))!"

A ač jsem ho neměla možnost dlouho poznávat, 

tak mi jeho dobrácká povaha utkvěla v srdci.

Své prarodiče jsem totiž nepoznala

a tak manželovi prarodiče mi je nahradili.

........

A protože věřím na další životy,

tak mi je jasné, že tam nahoře musí být prima parta!

Jak naši, tak babička s dědou rádi hráli žolíky a kanastu.

Myslíte, že mají v nebi karty?

:o)

....

Taky věřím na psí nebe 

a doufám, že se tam skamarádili naši psi.

V dětství jsme měli Kikinu a pak úžasnou labradorku Anii.

....

Jejda, přes slzy už skoro nevidím,

raději končím.

 Všechny moje dušičky mějte se tam  krásně!

S láskou

vaše Inka

BOHATÝ NENÍ TEN, KDO MÁ VŠECHNO,

ALE TEN, KDO POTŘEBUJE MÁLO, 

ABY BYL ŠŤASTNÝ!

/citace/