pátek 9. května 2014

LÁVOVÉ KAMENY

V jednom příspěvku jsem viděla na obrázku lávové kameny a hned jsem si vzpomněla na moje lávové kameny..Je to zpátky asi 6 let...u nás otevřeli nové zahradnictví a protože pořád na chalupě něco na zahrádce potřebuji, tak jsem se tam vypravila..okamžitě jsem se tam zamilovala do nádherných lávových kamenů a už už jsem je viděla na chalupě jako solitery na mé skalce..do nich osázené skalničky. Odradila mě však jejich cena...Jeden ten kámen přišel pomalu na 500 Kč a já ve  svých představách potřebovala alespoň čtyři...Odjela jsem z květinářství jen s dalšími skalničkami...Celou noc jsem si představovala, jaké by to tam bylo krásné..a odpoledne po práci jsem pro ně dojela...zaplatila jsem necelé 2000,- a spokojeně jela domů. Manželovi jsem to řekla, ale cenu jsem nepřiznala..asi by ho ranila mrtvice, kdyby tušil, že za kameny...no nic...druhý den jsem jela do práce..kameny jezdily samozřejmě v kufru se mnou..Byl čtvrtek a já už se těšila na pátek, jak je usadím do skalky...
Odpoledne jsem měla kurz počítačů pro seniory..K večeru, když kurz skončil a já odcházela..většinou ne sama, protože jsem často někoho z mých "postarších" žáků brávala autem domů.( jen pro zajímavost, nejstaršímu mému žáku bylo 91 let). Přišli jsme za školu a moje auto nikde..myslela jsem, že sním..ale auto vážně nikde...začala jsem přemýšlet, zda jsem ho nenechala stát někde jinde, protože jsem nechtěla uvěřit, že by mi ho někdo ukradl..."Takovou smůlu mít přece nemůžu!: říkala jsem si. To by bylo už moje druhé ukradené auto..navíc tohle jsem měla nepojištěné ...Nebudu napínat..prostě takovou smůlu mít můžu! A měla jsem! Auto bylo pryč i s mými lávovými kameny..Hodinu jsem brečela na nádvoří naší školy, když jsem čekala na policajty než přijeli a nevěděla, co oplakávám víc..Představa, jak ti zloději někde vyhazují kameny do příkopu nebo někam jinam(jediné, co mě těší, neměli to lehké, byly to pořádně velké kameny)...a moje autíčko s automatikou, na kterém jsem byla tak závislá, je možná už na šroubky rozebrané.
Dodnes kameny nemám, autíčko se taky nenašlo!
 Možná se teď manžel dozví(pokud si to přečte), kolik kameny stály:o)..a už je ani nikdy mít nebudu...
Nyní mě napadlo  předělané motto pro zloděje mého auta:
 " Kdo je vinný, ať si hodí kamenem!"
 Jenže zloději asi zrovna blogy nečtou, že? 
Kdyby četli, tak mi prosím auto a kameny vraťte,,určitě víte kam!
Asi v sobě nezapřu naivní blondýnu:o)))


takhle nějak vypadaly a byly čtyři!


Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za Vaše milé komentáře a za Váš čas.