VE ZKRATCE

Děj víkendu nabral na obrátkách.

V pátek se objevila krásná duha..

No, tu jsem prostě vyfotit musela:o)

Jestli byl na konci duhy poklad netuším,

kopat jsem se nevydala:o).

Jak zabavit vnučky?

Že by strašidelná výzdoba?

bubáky a dýně máme všude..

a to nejen kreslené.

Páteční večer byl ve znamení dušičkových věnců.

Takový bordel jaký jsem stihla během chvíle udělat, 

si ani nedovedete představit.

Umotala jsem 3 věnce, 

které nejsou nic moc.

Po celou dobu jsem si doslova nadávala,

zda jsem neměla skočit do květinářství 

a věnce bez práce koupit.

Poté, co už ale byly hotovy,

tak jsem zas na druhou stranu měla radost,

že jsem do toho dala kus svého srdce.

Mami, tati, snad to oceníte:o)!

Možná se vám může zdát, že je to divný humor,

ale já si běžně s mými rodiči povídám s láskou

a protože oni byli pořád veselí,

tak by si ani nepřáli,

abych byla vážná.

..

No nic, kromě věnců jsem připravila ještě mísy na hrob.

Nakoupila krásné svíčky

( ty jsem nevyráběla,

i když nikdy neříkej nikdy...:o)

a popravdě jsem si myslela, 

že vše ještě v sobotu ráno odvezu na hroby.

Naštěstí jsme to nestihli,

věnce jsou pořád v autě a tudíž dnes s větrem neuletěly.

..

Na chalupě jsme se zdrželi 

a v sobotu odjížděli až skoro v 1 hodinu.

Od půl páté se konal náš sraz po 35 letech od maturity.

Šílený....!

Né, ten sraz, ale ten čas.

Časy - oba!

35 let i 3 a půl hodiny.

Na cestu, která trvá při dnešní dopravní situaci

( objížďky, stavba silnic apod.)

skoro hodinu a půl.

...

Sprcha, rychle umýt vlasy,

rozhodnout dilema,

co si vzít na sebe.

To je to nejhorší..

Kalhoty  x sukně?

Vyhrály kalhoty, protože už je zima...

Navíc, co kdyby se manžel rozhodl pro noční procházku:o)..

....

S malým zpožděním jsme na sraz dorazili.

Oba.

Pro neznalce mé rodiny,

s manželem jsme spolužáci.

Teď jsem se zarazila, zda udělat veselého :o)

či :o( smajlíka. 

Do třídy nás chodilo 35 a jen 9 kluků.

Na sraz přišli jen 3 ( z toho jeden můj muž:o)

Ač se nás sešla jen polovina,

tak to bylo moc prima..

Vzpomínání, vyprávění.. jako kdyby nás nedělilo 

35 let.

Přijela i naše milá třídní učitelka,

která se vůbec nezměnila

a naši dva profesoři matematiky a fyziky.

....

Domů jsem si přinesla knihu našich maturitních fotek,

kterou kromě listin, které jsme psali před maturitou, 

přivezla naše třídní..

Schraňovala to celých 35 let.

Dojalo mě to..

Mám taky náš zasedací pořádek

a úplně nás vidím v těch lavicích v naší třídě 1.E.

Fotka z maturitního plesu , zasedací pořádek 

a

já kdysi:o)

   můj manžel kdysi ( vpravo)

a naše třídní profesorka s básničkou..

Neděle byla ve znamení odpočinku

a žehlení:o).

Prázdniny utekly jako voda

a rozhodně počasí k dětem nebylo zrovna nejvlídnější.

Doufám, že jste všichni přežili ve zdraví 

a bez ztráty střechy nad hlavou.

Po větru vám přeji krásný večer

a prima začátek nového týdne.

Vaše 

Inka

💓