ZELENÝ ČTVRTEK

 VÁM VŠEM PŘEJI KRÁSNÉ POŽEHNANÉ VELIKONOCE.

Dneska jsem nezahálela..

ráno krásně svítilo sluníčko, tak jsem se vrhla na úklid před vchodem.

Změnila jsem výzdobu a nazdobila na Velikonoce.

Ha.. má přijít nějaký vichr, 

tak už vidím, jak všechny ty ptáčky,

vajíčka zítra honím po zahradě :o)

Možná něco i nenajdu..

protože polstr na křesílku minulý týden uletěl a nikde jsme ho nenašli.

Možná ho našli sousedi :o).

Výzdobu jsem ani nevyfotila, tak snad zítra.

...

Ráno k snídani jsme si udělali vajíčka

a hned začali s něčím zeleným,

( vajíčka máme žlutá),

ale dala jsem do nich pažitku a medvědí česnek.

K obědu byl špenát, bramborový knedlík a masíčko.

Po obědě jsem zadělala na jidáše.

Myslím, že se povedly.

Odpoledne jsem měla o zábavu postaráno a to nejen kvůli pečení,

ale sledovala jsem soutěž mých vnuček.

Obě tancují street dance a dnes byly zase na závodech.

Tentokrát v Pardubicích.

Obě si přivezly zlatou medaili.

Jsem pyšná babička.

Jsou to moje šikulky.

Mám radost, že dělají něco, co je baví.

Obě si to užívají.

💓

Zítra jsem měla v plánu vrhnout se na zahradu

a teď jsem si přečetla, že na Velký pátek se nemá hýbat se zemí.

Tak nevím, asi tu práci přehodnotím.

Mějte se moc hezky

a užívejte!

Inka

💓

VELIKONOČNÍ JARMARK

Vítejte na našem školním jarmarku,

zkusím vás vyprovodit slovem,

ale hlavně obrázky.

Pro představu.. naše škola se nachází v neobvyklém prostředí 

a to na zámku.

Tento prostor je neuvěřitelně krásný.

Všechno má svoje, nejsme v moderním prostředí,

ale denně na nás dýchá kouzlo starých časů.

Jarmark se odehrává na nádvoří zámku, což můžete vidět na poslední fotce.

...

A tady ještě pár výrobků z našeho stánku.

Na výrobě dárků se podílí děti, rodiče i učitelé.

...

Já jarmarkem žiju tak měsíc dopředu 

a snažím se vyrobit co nejvíc výrobků.

Vždy před jarmarkem 

máme společné tvoření s rodiči,

což bývá moc prima.

Rodiče nejen že tvoří , ale vždycky i zabalí a  ocení výrobky.

Na jarmarku pak také prodávají rodiče.

tácy

šikovné maminky i upekly nádherné perníčky

lucerny

zajíčci

zápichy...tady vidíte, jak je třeba občas pít víno :o))

zajíčci z vlny

Velikonoční překvápka pro děti

sádrovo- vajíčkoví zajíčci

A toto už je náš stánek při přípravě a instalaci výrobků

Ani se nám to nevešlo do stánku

Stánky a naše třídy prodávaly skvosty..

A toto už je celé nádvoří.

Lidí přišlo dost, počasí nám přálo,

i když dost foukal vítr.

Hlavně, že nepršelo.

...

Jarmark trval dvě hodiny 

a většina výrobků se prodala.

Lidé k nám rádi chodí a vrací se,

protože výrobky jsou moc hezké 

a cenově jsou  dostupnější.

....

Co se neprodá, 

tak se buď schová na příští rok

nebo se rozdá dětem.

....

My jsme si zahráli hru

a pak si děti odnesly spoustu velikonočních odměn.

...

Pravda je, že kolem jarmarku je spousta práce,

ale stojí za to!

Odměnou nám všem je radost,

ale i finanční odměna,

za kterou nás čeká nějaký výlet.

A kdo by neměl výlety rád, že?

:o))

...

Mějte se krásně,

zítra si nezapomeňte dát něco zeleného

a užijte si velikonoční svátky.

...

Inka

💓

 

PONDĚLNÍ KVĚTINOVÝ

Jojo, je to tak.

Leze na mě jaro

a jakmile něco rozkvete, tak nejen moje oči ,

moje  mysl je o něco bohatší.

/ peněženka o něco chudší/

Coby ale člověk neudělal, aby uspokojil své vjemy.

Pravda je, že toto jsou moje první letošní koupené květiny,

neboť jinak trhám na zahradě cokoli,

co se podobá květům,

co je trochu barevné

a co by snad mohlo vykvést .

/ nevykvete, ale i náznak zelených lístků, pupenů,

ve mně vyvolává radost/

....

Maceškám jsem neodolala

a zdobí část před domem. 

K jaru prostě patří tulipány,

ty miluju.

Gerbery jsem dostala v zahradnictví za to, 

že jsem tam nechala nemalou částku.

Narcisky jsem nakoupila v supermarketu u pokladny.

Tam nevypadaly vůbec jako kytky,

ale do druhého dne

se doslova vyklubaly do krásy.

Tento týden je u nás ve škole jarmarkový.

Zítra, v úterý odpoledne, to vypukne.

Největší radost z toho má asi můj manžel,

protože doufá,

že konečně uklidím.

Kdo mě čte od začátku,

tak ví,

že já a jarmarky,

respektive,

já a úklid v tomto čase,

nejde dohromady.

A kromě dnešních kytiček i malá ochutnávka mého tvoření.

Vítací cedulky jsou oboustranné a jsou ze zbytků překližky,

které chtěl někdo vyhodit 

a já to našla :o))

A další nízkonákladový výrobek.

Určitě udělám nějakou malou reportáž z našeho jarmarku

a ještě nafotím další výrobky.

Vám přeji krásné šedivé úterý.

Doufám, že pro nás nebude šedivá obloha 

a nebude pršet.

Jinak se prý mají vymetat kouty od pavouků,

to opravdu nevím,

jestli zítra stihnu.

:o)

Inka

💓

BOJ

 O HOLÝ ŽIVOT

tak by se dal nazvat můj další příspěvek,

i když tak trochu ( dost) přeháním.

Jak už jsem psala, 

jarní prázdniny jsme trávili v Egyptě, v jednom menším, velmi útulném, nepřelidněném hotelu

Iberotel Costa Mares.

Tento hotel je vyhledávaný pro krásnou pláž 

a hlavně protože poblíž můžete pozorovat dugongy( mořské krávy)

a také ohromné mořské želvy.

toto je jen fotka vyfocená na pláži..takhle jsem je opravdu neviděla

Korálů tu zas až tolik není, ale i tak je tu krásný podmořský svět.

...

Počasí nám přálo, ale přesto byla voda v moři poměrně chladná.

Ta krása pod vodní hladinou byla lákavá.

Jeden den jsem šla šnorchlovat, plavala jsem za mořskými želvami,

spousta barevných ryb,

když jsem se už vracela ke břehu, 

tak jsem doslova málem zakopla o ohromnou želvu,

která se doslova pásla na dně moře. 

Opravdu jsem stála vedle ní 

a pozorovala z blízkosti.

krásný zážitek

,,,,

v sobotu den před odjezdem

jsem se šla znovu potápět.

Když si nasadíte masku, 

hlavu ponoříte pod hladinu,

rázem zapomenete na svět kolem 

a necháte se unášet mořským proudem.

Přitom sledujete ten neznámý barevný svět.

Mžikem se ocitáte v ohromném akváriu 

a kocháte se barevností ryb.

Stáváte se součástí vodní říše

a to byl asi můj kámen úrazu.

Kochala jsem se tak dlouho,

že jsem zapomněla kontrolovat vzdálenost od břehu.

Najednou jsem zvedla hlavu a tak trochu se zděsila, že jsem dost daleko.

V tu chvíli mě ale volal můj zeťák, ať plavu ještě kousek, že uvidím dugonga, 

který tam právě byl. 

A já, protože jsem ho chtěla vidět, 

jsem plavala.

Jenže...

poté, co jsem se vynořila, tak se mi uvolnila trochu maska 

a začala mi do ní téct voda..

navíc se to sklo orosilo

a tak jsem sice dugonga viděla,

ale mlhavě...

navíc už měl asi dost očumování

a tak jsem viděla hlavně jeho vzdalující se zadní ploutev.

...

Musela jsem se vynořit a narovnat si masku,

do které pořád tekla voda..

no a najednou mi to všechno došlo..

pode mnou veliká hloubka

a při pohledu na pláž v dáli se mě zmocnila panika...

Navíc jsem si nevzala prášky na srdce, 

protože jsem je špatně spočítala 

a ten poslední jsem si nechala na neděli na odlet..

Klid, říkala jsem si, ale marně..

srdce bilo jako o život.

Pak jsem zahlědla zeťáka 

a ten viděl, že je asi zle..

naštěstí doplaval pro nějaký barel

a připlaval s ním ke mně,

abych se ho chytla a na chvíli si odpočinula.

To mně opravdu pomohlo.

Sice jsem hrála hrdinku,

ale měla jsem pěkně nahnáno..

pořád jsem si říkala, uklidni se..

A pak jsem se znovu rozhlédla, určila směr, kudy nejblíž ke břehu, 

potopila jsem hlavu a plavala,

plavala, plavala...

pod vodou to bušení srdce snad zní ještě hlasitěji.

Opravdového klidu se mi dostalo,

až když jsem zjistila, že špičkami dosáhnu na dno.

V tu chvíli jsem věděla, že mám vyhráno.

Uvědomila jsem si, jak jsem byla nezodpovědná

a udělat to někdo z mých dětí,

tak mu pořádně vynadám.

..

Manželovi jsem se dodnes nepřiznala, jaký jsem zažívala strach.

Naštěstí nečte můj blog, tak se to ani nedozví.

On se nepotápěl.

Jel na dovolenou už nastydlý

a nechtěl, aby mu bylo hůř.

On by mě určitě jinak zabrzdil,

kdyby plaval vedle mě.

...

Jak jsem měla strach,

tak mě vůbec ani nenapadlo, že by tam mohl být třeba žralok.

Na to jsem nestačila myslet.

Při zpáteční plavbě jsem ani neprožívala ten podmořský svět.

Vím jen, že jsem míjela nějaké rejnoky, 

ale už jsem se jimi nekochala.

Všechno dobře dopadlo a jaké z toho pro mě plyne ponaučení?

Už vím jistě, 

že je dobře stát nohama pevně na zemi.

....

Mějte krásný nový předvelikonoční týden.

Vaše Inka

💓

Mimochodem, toto jsou moje vnučky.
 Myslím, že od posledních fotek, co jsem je dávala na blog , tak poněkud povyrostly.
Aničce bude na podzim už 14 a Emičce bude brzy 11. 
Utíká to šíleně...

JARNÍ PRÁZDNINY

   O přípravě na jarní prázdniny jsem nechtěla psát dopředu 

a to hlavně z důvodu, 

aby si to nepřečetl někdo z rodiny.

 Hned po Vánocích jsme začali plánovat naše jarní prázdniny.

Čím jsme starší, tak tím víc inklinujeme ke sluníčku.

Není nad to si v zimě vyhřát bolavé kosti.

Dcera, zeťák a vnučky se chystali také někam za sluníčkem.

Vybrali si stejné letovisko jako vloni,

jen jiný hotel,

 menší areál v Costa Mares.

Hned navrhli, že mají od známých nejlepší recenze na hotel 

a zda nepojedeme zase s nimi jako vloni.

Manžel okamžitě zareagoval,

že to v žádném případě,

že je máme pořád 

a že si od nich potřebujeme odpočinout.

A v únoru to začalo..

Každodenní vyzvídání, kam pojedeme, 

jestli už jsme si vybrali atd.

My měli koupen zájezd do stejného hotelu,

protože jak řekl můj muž,

já potřebuji mít ty svoje prdelky u sebe :o).

/ Tak trochu má pravdu /

....

Vydrželi jsme mlčet až do poslední chvíle,

a tak jsme se setkali až na letišti.

Odlétali jsme v neděli v 0.50 hodin.

A už ráno jsme si užívali  krásného počasí.

...

Týden v jiném světě.

Týden teplíčka, klidu a pohody.

Týden dá se říct, že obžérství.

Týden, kdy vypnete a utečete z reality všedních dní.

.

Jsem ráda za ty útěky,

i když ne všechno bylo zalité sluncem.

Manžel jel na dovolenou už s virózou

a neopustila ho po celou dobu.

Nemohl se koupat v moři, šnorchlovat a sledovat ten úžasný podmořský svět.

Tak nám to záviděl.

Moře bylo stejně dost studené.

My zdraví, jsme do něj přesto vlezli.

O tom ale asi až příště.

..

Mějte krásný týden

a přeji i vám pohodové dny, 

i když na to sluníčko si musíme ještě počkat.

Vaše Inka

💓

ŠKOLNÍ PERLIČKY

 To, že jsem učitelka jste se dočetli  již v minulém příspěvku,

To, že nejen dětem se dějí trapasy, se dozvíte právě teď.

Ono se vlastně vůbec nejedná o školní perličku,

protože to, co se kdysi povedlo mně,

je hotový skvost!

Perla jako hrom :o))..

Blížící zápis do prvních tříd mi tuto příhodu zase připomněl.

....

Onehdy zápis probíhal, tak já má být.

K nám do tříd, společně s dětmi chodí i rodiče

a já vždy zahajuji stejným rituálem, tudíž přivítáním rodičů

a budoucího školáčka.

Nejinak tomu bylo i ten osudný den. 

Ve dveřích jsem zahlédla malé děvčátko, 

jehož bráška již k nám do školy chodil.

Jeho příjmení přímo volalo po přivítání  originálním.

A tak jsem je uvítala se slovy:

Pojďte dál, už tady po vás toužím!

Mně se tak to vaše příjmení líbí,  dodala jsem.

Poté jsem tatínka, který malou holčičku doprovázel, odkázala na místo, 

odkud mohl sledovat celé dění.

...

Zápis u nás probíhá tak, že děti chodí po stanovištích ve třídě.

První stanoviště je povídací stoleček.

Tam zapisujeme, jak se dítě jmenuje, ptáme se, zda ví, kde bydlí, jestli chodí do školky apod.

...

No a na tom stanovišti se to stalo.

Můj první dotaz, respektive odpověď mi vyrazila dech.

Ptala jsem se:

Tak mi hezky ještě jednou řekni, jakpak se jmenuješ.

Jmenuji se................Kouřimská.

Asi jsem špatně rozuměla..

podívám se na list vyplněný tatínkem 

a vtom mi to došlo.

Já si popletla jména.

Bráška holčičky se nejmenoval Toužimský, ale Kouřimský.

Okamžitě mi bylo jasné, proč se tatínek tak začervenal, 

když jsem mu řekla, to co jsem na začátku řekla.

Celou situaci jsem se jala tak nějak vysvětlit,

což bylo asi to nejhorší,

co jsem mohla udělat.

...

V tu chvíli, jak jsem zjistila ten omyl,

jsem se obrátila na tatínka a povídám.

Víte, ona všechna jména končící na - ský, jsou taková hezká.

Tak jsem tomu dala ještě korunu!

Tatínek zrudl docela.

:o)

...

Holčičku jsem pak učila 5 let

 a doteď nevím, co si o mně tatínek myslel.

Já ale vím jistě,

 že tuhle scénku si budu pamatovat navždy,

:o))

Snad jsem vás trošku pobavila.

Mějte krásný den

a užívejte!

💓