Minulý týden v sobotu jsem byli jak jinak na naší chalupě. Když jsem ráno otevřela oči, uviděla jsem za oknem spoustu vlaštovek, jak si hrají a řadí se na drátech. Vyloženě spolu laškovaly.Poletovaly sem a tam, měnily si místa. Prostě vydržela jsem se na ně dost dlouho dívat..Pak jsem vstala a řekla si, že je v neděli nafotím, jak si hrají. Jenže v neděli NIC, po vlaštovkách ani stopy.Odletěly.Proč mě nevarovaly už včera, že poletí..No nic..zjara se mi podařila vyfotit první vlaštovka..poslední jsem prostě nestihla..V neděli jsme odjeli domů, protože nám začínal pracovní týden..Vraceli jsme se ne moc rádi do paneláku,ale prázdniny prostě končí a nám zbudou už jen chalupové víkendy.První pracovní den, jak jinak než hektický a ještě s bolestí v zádech..V úterý ráno před sedmou hodinou mě vzbudily divné zvuky.Prší, pomyslela jsem si. Tak to ještě chybělo..ale pak se zvuky zesilovaly. Vypadalo to spíš na kroupy. Vstala jsem z postele a šla se podívat. Nebyl to déšť, ani kroupy. To se se mnou přiletěly rozloučit vlaštovky. Nedovedete si představit. Měla jsem plné parapety vlaštovek. Koukaly mi do oken a vůbec se nebály. Veliké množství jich lítalo v houfu před domem. Tak tentokrát jsem si je nenechala ujít. Okamžitě jsem běžela pro foťák..Manžel si ťukal na čelo, když mě viděl a taky slyšel. Samozřejmě, že jsem jim děkovala, že si mě našly, že se se mnou holky přišly rozloučit, taky jsem se poptala, kam že to letí a popřála jim šťastnou cestu. U toho jsem si je fotila. Měla jsem je dá se říct na dosah, takhle blízko jsem je ještě neviděla..
Tak a tady je máte:
tak už jsme tady..
na chvilku si jen odpočineme..
proč všude nejsou už dráty?
na chvíli se zastavit a popovídat si..
jestlipak nás slyšela?
já se jí zeptám?
něco mi povídá...
kampak?
jojo..na jih, na jih..
ještě si mě pořádně prohlídni..
a měj se krásně..zase za rok..
šťastnou cestu!
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za Vaše milé komentáře a za Váš čas.