Přispali jsme si, co víc si může přát člověk, který vstává každý den okolo 6 hodiny. Výborná snídaně, sice nebyla do postele a připravovala jsem ji já..ale což o to...manžel se chvíli díval na televizi, přece jen Olympiáda a vůbec všechny jeho sportovní přenosy, tak to je jeho koníček. Dopolední siestu jsem nakonec zkazila já. A to tím, že jsem se rozhodla, že bychom konečně mohli přivrtat ten věšák do chodby, který nám už přes půl roku leží pod sedačkou(samozřejmě v krabici). Manžel ani neprotestoval a šlo se na věc..Nejprve věšák složil, což šlo lehce, pak jsme společnými silami naměřili..vybral přiměřené hmoždinky a šroubky.Měl strach z vrtání...oo do panelu to nejde jen tak samo..Některé zdi v našem domě jsou ovšem zděné a tam to projede skoro samo...tak uvidíme...vrtání proběhlo bez problémů..SUPER!!..tak a teď jen připevnit, přišroubovat a můžu věšet kabáty...A EJHLE..... Poslední šroub ne a ne připevnit...tak přišel na pomoc akušroubovák..a vrčí a vrčí....a nic...jak to nepůjde ještě chvíli, tak to odnese věšák :o))..a taky že jo. Za chvíli letí dolů..a do toho já s foťákem: " Můžu si Tě vyfotit do blogu , miláčku?" . Myslela jsem, že mě zabije, řekl mi, jestli mi je můj život milý, tak ať zmizím i s tím foťákem. No, nebyl to nejlepší nápad, ale nějak jsem ho rozveselit musela:o). Raději mu připravím oběd..Vepřová panenka s fazolkami, hráške, mrkví a opečenými americkými bramborami...snad se mu alespoň odvděčím.. Po chvíli přišel, že za to může špatná hmoždinka. No a kdo mu ji podal? No asi já:o).....Ale SLÁVA!!!! Věšák drží a já můžu jít uklidit ten binec v předsíni..Nandat bundy a ...vymyslet něco nahoru na věšák..představu mám..takže brzy budu vylepšovat krabičky..Až bude celý k světu, tak ho vyfotím...Teď se jdu věnovat manželovi a jídlu....
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za Vaše milé komentáře a za Váš čas.