Učíme lyžovat

Mé vnučce Aničce jsou 3 roky. Ježíšek ji nadělil výbavu na lyže a nyní právě nastal čas, naučit ji na lyžích jezdit. Poprvé jsme se vydali na sjezdovku ve čtvrtek  a to náležitě naladěni. Děda (můj manžel) jelikož jezdí přímo krásně, rozhodl, že zásadně nedá vydělat lyžařským školkám a svou vnučku bude učit sám. Nikdo by ji to líp stejně nenaučil:o)!

Já osobně mám svou vlastní zkušenost. Učil kdysi dávno i mě. Jeho výkřiky  "do kolen" a "píchej" mi ještě dlouho zněly v uších. Zároveň si na ně vzpomenu vždycky, jakmile si lyže nasadím. 
Teď ale k Aničce. Učit vnučku to je něco jiného. Navíc je to dědečka láska. Trpělivost z dědy jen čišela. Musím uznat, že Anička je stoprocentně talent po dědovi. Poprvé jezdila 90 minut a za celou  dobu byla úžasná. Projížděla tunely, což ji nejvíc bavilo. Po pádech, a že jich nebylo málo, se pomocí dědy rychle zvedala a znovu se vydávala na trať. Byla neúnavná.
Jinak na tom byl však děda. Po 90 minutách se nemohl skoro hýbat. Bolela ho záda.
A já ? Byla jsem zmrzlá. Ze všeho nejvíc mě zábly ruce. Musela jsem všechno natáčet na video, aby maminka s tatínkem měli také zážitek z prvního lyžování. 
Do toho i pár fotek.

Tak abyste z toho také něco měli :o)......