POLOLETKY

na chalupu jsme mohli odjet už v poledne.

No, mohli bychom i dříve, kdyby se nám neporouchalo téměř nové auto.

Manžel strávil dopoledne v servisu,

ale naštěstí jedeme!

Dříve než obě holky v autě usnuly,

tak jsme si vyprávěli o tom, jak půjdeme bobovat

a jak si konečně užijeme sněhu.

To jsme se tedy přepočítali!

Sníh nikde!

Tak to jsme vážně nečekali.

Pouze nad chalupou je asi 10 metrový pruh sněhu.

......

Taky jsme měli obavu, aby fungovalo topení.

Sice chalupu temperujeme na 10°C,

ale byly veliké mrazy..

.....

Naštěstí se naše obavy nepotvrdily

a topíme!

....

Odpoledne jsme se vypravili hledat zbytky sněhu..

procházka to byla dlouhá a nic..

Jakoby se spíš probouzelo jaro.

Jen v dálce výhled na zasněžený kotel.

U nás jedině výhled na horu hnoje:o).

Bylo ale krásně..

slunce se sice pomalu, ale jistě ukládalo ke spánku 

a mizelo za obzor,

ale jeho paprsky byly krásné 

a obzor nekonečný..

...

I holky se vyřádily 

a spolu s dědou si užili i koulovačku, 

když z mezí dolovali zbytky sněhu..

Tváře měly jako Slabikáře

(z dob, kdy byl ještě červený:o)

a večer usnuly jako koťata..

...

Já si nezapomněla vzít foťák

a tak jsem to všechno stihla i zdokumentovat..

Mějte moc krásný večer

a prímový nadcházející víkend..

Inka

pohled na Žalý..bez sněhu

aspoň se trošku sklouznout..

happy smile:o))

hurá , vidíme sníh..

babi, jedůů..

já bych ale klidně letěla na jih:o))

chtěla jsem, aby si sedly na sníh..

sedly vedle:o)..

a místo sněhu, naše hora hnoje..:o)

a bude koulovačka..

dědo, pozooor...

a pofrčíme...

tváře jako Slabikáře