Nejeli jsme na chalupu.
Od jedné hodiny odpoledne máme vnučky.
Po odpolední vycházce, večeři
a uspávání se cítím vyčerpaně:o))!
Ale pravdou je, že bychom asi jen tak nevyrazili ven
a ta procházka byla krásná,
i když mrazivá..
Vyrážíme s dědečkem...
šípky ..ještěže Anička není šípková Růženka..
Emička udělá cokoli, co předtím Anička..
pár póz pro babičku..
všude jen malý poprašek sněhu..škoda..
sestřičky ruku v ruce..
došli jsme na lesní hřiště..
a ač byla zima, tak si holky vyhrály..
že by nám z Emičky vyrostl malý Einstein?
Má nakročeno:o)
Jazyk už vyplazovat umí:o)
A další důkaz Emiččiny inteligence..
Jdeme a na obloze svítí měsíc..
Ukážu jí ho
a ona se na něj zalíbeně kouká
a usmívá se..
Pak řekla:
" Inko, tak na něj nedosáhnu!"
A po celý zbytek cesty
říkala pouze 3 věty a to pořád dokola!
...
"Já vyrostu!"
" Já budu veliká!"
"To bude legrace!"
...
Měli jsme už podezření, zda ji nezamrzl mozek.
Doma to naštěstí už neříkala:o).
.......
Budoucnost teprve ukáže,
o jaké legraci Emička mluvila:o))!
Možná i díky tomuto blogu,
tomuto příspěvku
si na to někdy vzpomenu!
...
Mějte krásnou noc..
Já spím s oběma v naší posteli,
tak pokud mě neukopou,
tak zítra na shledanou:o))
Inka
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za Vaše milé komentáře a za Váš čas.