Přejdu k závislostem, které mám jen sezónně
a které mě až tak neohrožují.
O to víc občas štvou mou rodinu:o).
Jednou za čas,
ten je právě teď
mě popadne hráčská vášeň.
Ne, nelekejte se neujíždím na automatech,
ani nesázím nemístné částky do jakékoli loterie.
Jen se připravuji o svůj čas.
Na druhou stranu si bystřím mozek
a hlavně jsem nadšená, jak získávám body
a vítězím nad cizinci se zvučnými jmény
jako Rodrigez, Barbra, Frederico, Georg a další a další.
Objevuji jména všech národů
a s radostí je porážím.
Někdy je to naopak a to jsem naštvaná.
Zjistila jsem, že nejhorší jsou ženy kolem padesátky.
Ty jsou asi jako já, dravci, co nechtějí za žádnou cenu prohrát.
Mluvím o hře Solitaire, kdysi jako holka jsem to hrála s kartami.
Naučil mě to taťka.
A docela nedávno jsem ji objevila na facebooku,
kdy mi kamarádka poslala pozvánku ke hře.
A tak posledních 14 dní po večerech neháčkuji,
já skládám karty..
..
Píšu to, protože jsem na sebe naštvaná,
ale jakmile pokořím hranici 100 000 bodů,
tak zase budu raději něco tvořit:o).
..Když jsem na dobrém místě, tak si to i zkopíruju,
abych se mohla manželovi pochlubit.
Má pro mě trochu pochopení,
neboť do nedávna byl posedlý padajícími kostičkami na svém mobilu
a neustále se chlubil svými rekordy.
Já zase kdysi propadla na netu piškorkám,
kde jsem se dlouho držela na čelních místech,
ale pak to daný portál zrušil nebo nějak předělal
a já přestala hrát.
Dokonce jsem často hrála i proti svému manželovi,
on byl u PC v pokojíčku,
já v obýváku
a když mě porážel, tak jsem mu z legrace nadávala přes celý byt:o)).
Jemu to dělalo dobře a vždycky se hrozně řehtal:o)!
...
Takže teď ujíždím na Solitaire.
Zatím tedy boduji jen v českých tabulkách, ve světových
(těmi se nechlubím)
jsem kolem 100 místa.
Bohužel to manžel neumí
a ani se to naučit nechce:o(..
...
PS: Však ono mě to taky zase brzy přejde.
Mimochodem, jsem na chalupě.
Přivezla jsem si neskutečně práce,
spoustu kytiček, keřů k vysázení
a zatím jen leje a leje.
Cibule, které jsem vysázela minule se skoro ani nehly,
ale ani je nerozhrabaly slepice.
Klíčí však cosi, co nevím, zda jsem vysázela
nebo je to jen plevel.
Zapomněla jsem si to označit
a tak tomu dám ještě 14 dní šanci ukázat, co to je
a nějak se mi poodhalit:o),jinak to půjde ven.
...
Snad přestane pršet a já vyrazím na zahradu..
Když nepřestane, obávám se, že se budu snažit asi dosáhnout té stotisícové mety..
( i když jsem si s sebou vzala i vlnu:o)
...
Každopádně vy si užijte sobotu a i celý víkend podle svých představ..
Prima den
přeje
Inka
♥
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za Vaše milé komentáře a za Váš čas.