NEDĚLE

a já nic nedělám..

Včera krásné posezení u brášky,

kde se každoročně schází celá naše rodina.

Tedy my dva sourozenci 

a všechny naše děti s rodinami..

Chyběl nám tam Péťa se Štěpánkou,

který je v Americe 

a já na něj moc myslím, protože mu není dobře.

Skončili jsme dlouho po půlnoci

a my pak spali v mém pokojíčku.

Tedy kdysi dávno mém pokojíčku.

Tak jak jsem tak ležela, tak jsem vzpomínala,

jaké jsem to tam měla 

a co všechno jsem tam prožívala.

Vždycky mě přepadne taková nostalgie.

I obyčejné věci, které kdysi byly součástí mého světa

mě dokáží vracet zpátky do dětství.

Například bráškův Ferda mravenec z drátů,kterého kdysi vyráběl

a on visel celou dobu v předsíni,

tam u výklenku leželo i těžítko po dědovi s motýlem a s rokem 1918,

husy, popelník s domečkem do kterého se strčila cigareta a on kouřil komínem.

To jsem jako dítě milovala

a chtěla, aby to taťka dělal.

Maličkosti, které tvořily domov -mámu, tátu, mě a brášku.

♥

Na chalupu jsme dorazili až po druhé hodině,

prší a pršelo i celou noc..

Takový nedělací den..

jsem totiž ještě usnula

a dospávala noc :o)..

Venku mi vykvetl první květ mučenky.

Ty květy jsou dokonalé..

ale i květy mého klematisu jsou kouzelné..

Vlastně všechno, co kvete má své kouzlo.

Asi proto jsou ty kytky tak krásné,

že jsou tak jiné a barevné.

Mějte moc krásný nedělní večer..

Inka

♥