VYZNÁNÍ

Prosím, čtěte až do konce!

Karle, nesnášela jsem Tě!

Bylo mi asi osm a vzal jsi mi tak trochu mou nejlepší kamarádku,

ona Tě milovala.

My neměli gramofon, 

Maruška ano!

To by mi nevadilo, kdybych pravidelně nemusela poslouchat 

Tvoje písničky!

Ze zdi na mě pořád koukala  díra, 

Lady Karneval  a do toho kdybych si měla osladit kávu tolikrát,

kolikrát jsem slyšela,

tak jsem v 10 letech už stokilová.

Do toho všude u Marušky tvoje fotky

a že jich bylo.

Přiznávám, i  já jednu měla 

a tajně (aby to moje kamarádka Maruška nevěděla)

jsem Ti vypichovala tvoje oči!

Já chtěla poslouchat své idoly.

Matušku, který sice zpíval o Tereze a Zuzaně,

ale to jsem mu dokázala odpustit, 

když jsem si do jeho písní dosadila

to svoje jméno.

No a pak tu byl Vašek,

kluk, který neuměl stát, když zpíval.

Jeho jevištní skoky jsem obdivovala

a jak uměl  léčil  lásku lékořicí...

To bylo pro mě něco..

Díky němu jsem viděla snad 100x Šíleně smutnou princeznu..

Karle, tys mě v té době  prostě neoslnil..
….

Jenže...

Za čas se mi Matuška zamiloval do Oliny 

a odjel za velikou louži, 

Vaška jsem tak nějak skoro přerostla
a už jsem s ním asi nechtěla Projít Václavák..
i když na Půlnoční bych šla ráda..

a Tobě jsem začala přicházet na chuť..

...

V mých očích jsi zkrásněl

a já si musím přiznat,

že Maruška měla už  od dětství lepší vkus !
💓

A já najednou objevila ty Tvé písničky..

a tvůj hlas..

Ach!

Najednou jsem s Tebou Snídala, protože ty se ženami snídáš.....

Šla jsem za svou láskou,

byla jsem malou holkou ( Když  Ty jsi byl ještě kluk..)

a byla jsem stále mladá, protože i ty jsi Chtěl byl stále mlád!

S Tebou jsem prožívala Čas a Zázrak vánoční

a také Bílé Vánoce.

Měla jsem Perné dny,

ale i Dny zázraků a přání..

Odpustila jsem Ti i Milenky, co pláčou,

Kakaovou,

protože jsem věděla že

Krásné je žít!

Čas s Tebou běžel jako maratón

a já Stokrát chválila čas.

Díky Tobě jsem věděla,

že Čas zastaví jen láska.

Vzala jsem na milost i Září,

ač už nebyly prázdniny

a já musela jít do práce.

Milý Kájo, Tobě člověk musí odpustit všechno..
Odpustila jsem i Ivanku
( i když bych si klidně dokázala představit po Tvém boku klidně moji dceru:o),
která také miluje zpěv),
ale tak jako každý, jsem Ti moc přála,
abys Šel za štěstím..
Věřím, že vše se děje tak,
jak má být..
Však víš,
Co sudičky přály nám...

Při poslechu Tvých písní,
slyším Zvonky štěstí.
Vždycky jsi Zůstal svůj
a já teď píšu své Vyznání..

Chtěla bych vrátit čas

a jít na Tvůj koncert..

I když začátky byly jiné,

tak musím napsat,

že jsem Tě měla ráda a mám!

...
Ač si nesladím kávu,
tak dnes bych si ji osladila,
zapálila jsem alespoň svíčku.
Koukám z okna a nejsem sama..
... je mi moc smutno!
Ač se říká, že muži nepláčou,
tak tomu mému tečou slzy,
když Tě posloucháme..
Člověk má nějak pocit, že něco skončilo..
I když..

Věřím na život po životě
a vím,
že Tvoje hvězda bude svítit dál
a já jednou půjdu na Tvůj božský koncert
a uslyším andělský hlas.
Inka
💓

PS: Všem se moc omlouvám, že jsem si v příspěvku Káju přivlastnila.
Omlouvám se za tykání, ale když ON zůstane tak nějak můj, náš i Váš...
Vždyť Vy víte!

💓 přece nehasnou

Děkuji!