.....:o) VÍTEJTE !

.....:o) VÍTEJTE !

čtvrtek 5. ledna 2017

TŘI KRÁLOVÉ


Moje kolegyně mi přeposlala příběh, který jsem nikdy nečetla a myslím, že i někteří z vás, tak si ho dovolím předat.

BYLO JICH SEDM, 
K CÍLI DOSPĚLI JEN TŘI


V dobách, kdy ještě neexistovaly počítače, obsáhlo moudrost světa sedm lidí. Říkalo se jim sedm mudrců a všichni lidé si jich velmi vážili. Lidé je považovali za krále, třebaže jimi ve skutečnosti většina z nich nebyla.

V nultém roce našeho letopočtu bádali v tajných spisech a došli k jednomyslnému závěru, že se toho roku měla jedné noci objevit neobyčejná hvězda, která je dovede na místo, kde se narodí Král všech králů. Až jedné noci na černém sametu nebe opravdu zazářila neobyčejná hvězda, která byla jiná než
všechny ostatní. Sedm mudrců, se okamžitě vydalo na cestu za Králem. A hvězda je vedla.

Každý jel v čele svého průvod a ustavičně sledoval hvězdu, kterou mohli vidět jen oni ve dne i v noci. Sedm karavan se pomalu blížilo k hoře Vítězství, kde se měly sejít a dál pokračovat společně.

Olaf byl králem a mudrcem chladné a nehostinné Severní země. Dorazil do teplého zeleného údolí, ve kterém rostly stromy obtěžkané lahodným ovocem, a příjemně vonělo neznámé kvítí. Ani Olaf, ani muži z jeho doprovodu dosud nic tak krásného nespatřili. Rozhodli se proto, že si zde nějaký čas odpočinou. Marně na ně hvězda svítila a blikala. Moudrému králi severní země se pokračovat v cestě nechtělo.

Igor byl králem a mudrcem ze Země řek. Byl to silný a nebojácný mladík. Vyrazil na cestu obklopen rytíři, kteří měli světlé vlasy a modré oči jako on. Každý byl oděn ve stříbrném brnění vykládaném mědí a bronzem a na hlavě nesl stříbrnou přilbici s červeným chocholem. Jeli nížinami a úrodnými poli až za hranice království Červeného krále, zlého a krutého panovníka. Jednoho rána se setkal s oddílem vojáků, kteří vedli v řetězech tucet hladových a zbitých vesničanů. Igorovo ušlechtilé srdce nemohlo dopustit takovou nespravedlnost a rozhodl se proti ní zasáhnout. Igor tasil meč a se svými rytíři v patách se vrhl na královy vojáky. Rozpoutala se válka. Byla dlouhá a krvavá. Igor ztratil z dohledu hvězdu..

Yen Hui byl mudrcem z Říše nebes. Všichni muži z jeho doprovodu byli vědci a filozofy. Dorazili do překrásného města, ve kterém stály paláce z mramoru, zahrady, a dokonce slavná univerzita, na, které učili světoznámí profesoři. Yen Hui nedokázal odolat a zastavil se tam. Zdržel se celý týden a hvězdu už se mu nepodařilo nikdy spatřit.

Lionel byl mudrc, kníže a básník. Pocházel ze Západní země a vydal se za hvězdou se svými přáteli, kteří s sebou vezli hudební nástroje. Když projížděli jednou vesnicí, požádal Lionel o nocleh u rychtáře. Rychtář uchystal mladému knížeti bohatou hostinu, na které byla i rychtářova dcera. Král se do ní zamiloval až po uši. Marně mu přátelé připomínali, že ho čeká důležité poslání. Hvězda pro Lionela vyhasla.

Melichar byl perský král. Ubíral se na koni v čele svého průvodu a nespouštěl hvězdu z očí. Byl zvyklý na námahu a oběti, a proto pokračoval v cestě dnem i nocí. Nechtěl riskovat, že by se mu hvězda během několika hodin spánku ztratila.

Kašpar byl indický král, který putoval s hrstkou mužů, na jejichž věrnost se mohl spolehnout. „Vím to jistě, nemohu se plést. Narodil se člověk, který je nám ve všem podobný, ale stane se pánem celé země a bude vládnout navěky,“ říkal si.

Baltazar, král Arabů, byl již starý a cestoval na velbloudu, který ho svým kolébavým krokem uspával. Proto ho doprovázel sluha, který měl za úkol nenechat ho usnout a mohl ho probudit i hrubým zacloumáním, aby král neztratil směr a nesešel z cesty.
A tak se stalo, že se na hoře Vítězství sešli jen tři králové.


Bruno Ferrero, Příběhy pro potěchu duše

...............................................................................................................................................................
Já jsem na tři krále připravena.
Mně už krásně svítí.

Kašpar, Melichar, Baltazar







 KM B  2017