BEZ HLAVY

včera jsem zažila šok!

Učím na naší škole už snad tisíc let.

Zámek už znám jako své boty

a vážím si toho, že naše děti žádné historické artefakty,

které tu jsou, neničí.

Až do včerejška

a ještě za mé přítomnosti!

Děti se řadily a najednou buch.

Hlava lvíčete ležela na zemi.

Událo se to tak rychle,

že vůbec netuším, jak k tomu došlo.

Jen jsem viděla to lvíče bez hlavy!

To bude průšvih, 

vydralo se z mých úst.

Holčička, která měla pád hlavy na svědomí,

prvňačka, tak nějak nechápala.

Druhá do ní strčila,

ale prý nechtěla.

Nemá cenu křičet

a hlavu jim za to taky neutrhnu, že?

..

Popadla jsem hlavu, naštěstí se nerozpadla celá.

To, co já celé roky považovala za bronzový odlitek 

se jeví jako obyčejná sádra.

Zjišťuji, že lvíčeti chybí kus ucha.

Zároveň velká lvice po pádu hlavy lvíčete utržila ránu na tlapce 

a kousek se jí uloupl.

Přivolávám školníka

a kujeme pikle.

No, prý už vloni byla hlava napůl dole, 

tak ji přidělal.

V pondělí se pustíme do operace.

Já si beru hlavu

a jdu dodělat ucho!

Naštěstí mám sádrové obvazy

a tak dotvářím ouško. Docela to jde!

Navíc barva ve spreji skoro odpovídá barvě lvíčete...

Tak ještě hlavu přidělat..

....

Neděste se, 

samozřejmě jsem si zjistila, že to není žádný vzácný originál,

protože to bych opravu nechala určitě na odborníkovi.

...

Snad se nám oprava lvíčete podaří 

a lvice nebude smutná..

...

Stanou se určitě horší věci 

a jak pravila jedna malá prvňačka, když jsme odcházeli:

" Paní učitelko, hlavně, že se nikomu nic nestalo!"

..

A měla pravdu.

Když nejde o život...

A my určitě lvíčeti ten život vrátíme!

...

Mějte moc krásný víkend!

Inka

💓

asi nás lvice nebude mít moc ráda!