.....:o) VÍTEJTE !

.....:o) VÍTEJTE !

pátek 5. června 2015

DOLETĚLI

jak už jsem psala, včera nám odlétali naši mladí do Ameriky.
Cesta dlouhá 
a s malými dětmi i strastiplná..
No přiznám se, nezávidím.
Vzpomínám na doby, kdy byly naše děti malé.
Tehdy se létalo Airbusem z Prahy do Atlanty,
seděli jsme s dětmi vždy uprostřed, kde byla  4 sedadla.
 Při prvním letu,
co mě to tehdy napadlo, nevím,
jsem letěla v bílém kostýmu.
Asi jsem chtěla být za dámu.
Nedovedete si představit, jak jsem vypadala při výstupu z letadla v Atlantě.
Po 10 hodinách letu jsem byla doslova jako čuně.
Pokaždé, když přinesli jídlo,
jedno z dětí začalo nutně potřebovat na záchod
a tak jsme si vše podávali.
Občas něco vypadlo, vylilo se..
Od té doby jsem byla poučena..
Létala jsem zásadně v tmavém nebo něčem, na čem tolik skvrny nejsou vidět
a rozhodně pokaždé jsem měla převlečení na všechny členy rodiny,
takže na prvním mezipřistání docházelo k výměně oblečení.
Navíc dlouhá cesta v letadle je únavná a zvlášť pro malé děti,
i když musím napsat že mé děti byly vždy neskutečně hodné
a všemi ( hlavně Američany) obdivované.
Péťu, když mu byly 3 roky si dokonce vzali do kokpitu pilota.
Moje vnučky jsou už velké cestovatelky a let snáší dobře a jsou také velmi hodné.
Anička, pokud nepočítám její pobyt v bříšku,
už byla 3x a Emička je nyní v Americe podruhé.
Letos už každá musí mít své vlastní sedadlo, což je fajn,
ale také museli uhradit plnou cenu letenky, což je na dvouleté dítě dost! a to už fajn není:o).
Letěli hned nadvakrát - Praha - New York - Orlando  a pak ještě cesta autem.
---
A jak vypadalo jejich včerejší ráno?
Vstali, vesele se připravili,
dcera mnou poučena nezapomněla náhradní oblečení
a radostně vyrazili do Prahy na letiště.
Vezl je můj manžel.
Už na cestě povídala Anička, že se jí chce blinkat.
Naštěstí se tak nestalo!
Emička, která neříkala nic
se pozvracela už v autě a totálně celá.
Takže dojeli ve smradlavém autě se smradlavou Emmou
a jejich první cesta vedla na záchod,
umýt a převléknout do náhradního oblečení..
Katka se modlila, aby se nepřihodilo něco podobného v letadle,
protože jinak by na pasovce v New Yorku asi padli:o).
Naštěstí vše pak už proběhlo v pořádku
a oni dnes v cca půl 6 ráno dorazili na místo.
Oba rodiče totálně unavení
a holky prý ožily,
protože část letu prospaly.
Ještěže tam mají s sebou babičku
 a ta se jistě postará.
My se těšíme na zázračný SKYPE,
až je uvidíme a uslyšíme.
Mějte se moc krásně
a o víkendu užívejte sluníčka, pohody a veselí
Vaše Inka

ne vždycky cesta letadlem je příjemná,vím o tom své:o)