každoročně zpíváme s naším školním sborem
v " blázinci"..
Omlouvám se za to slovo, ale ke Kosmonosům toto slovo prostě patří.
Na posledním školení jsem řekla, že učím v Kosmonosích
a hned se mě ptali, jaké je to učit postižené děti.
Učím naprosto normální, krásné a šikovné děti,
ale pravdou je, že ústav tu máme..
Je nedaleko naší školy,
kousek od nás na kopečku
a já i kolegyně, se kterou vedu náš sbor si vždycky děláme legraci,
že si tam nahoře děláme protekci,
protože...co kdyby...
Musím napsat, že zpíváme na tzv. gerento oddělení
a tam opravdu může skončit kdokoli z nás..
Jsou tam staří lidé, o které nemá kdo pečovat
a kteří trpí nějakou poruchou, většinou pacienti s alzheimrem..apod..
Člověk tam s nimi neskutečně soucítí
a na druhou stranu zjišťuje, že se i staří lidé dokážou radovat jako malé děti..
Neskutečně se na nás vždycky těší
a my jim vždycky s radostí zazpíváme
a i oni zazpívají nám..
Před pár lety se mi tam stala neskutečná příhoda,
na kterou nikdy nezapomenu
a i po letech se tomu musím smát.
Nastoupili jsme s dětmi před ty stařečky
a už jsme chtěli začít zpívat,
když tu vyskočila babička z první řady,
která si mě hned od první chvíle, co jsem vstoupila, bedlivě prohlížela
a potutelně se usmívala.
Přišla, odstrčila mě, podívala se na mě, uklonila se
a
začala recitovat:
" MÍSTO ŠŇŮRY PEREL,
KUP SI RADŠI CELER!"
---------
a významně ukázala na mé korále.
....Sklidila tehdy neskutečný potlesk
a všichni se opravdu hlasitě smáli..
Samozřejmě i já..
.......
Musím napsat, že naše vystoupení, ač bylo moc hezké,
tak takový aplaus nemělo:o)).
....
Letos zase zpíváme
a já už teď přemýšlím,
co si vzít na sebe:o)
Hlavně nezapomenout nějaké korále:o)!
...
Krásný den
a s úsměvem..
Inka
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za Vaše milé komentáře a za Váš čas.