RAMPOUŠÍ

Zima čaruje..

Rampouchy mě fascinovaly

už když jsem byla malá.

Věta " Necucej ten led"

jakoby pro mě byla pobídkou

"Ochutnej!"

a já jako malá ochutnala:o)

Dneska jsem přemýšlela,

zda ty naše chalupové rampouchy mají 

stále stejnou chuť

jako ty kdysi..

Myslím, že si ale tu chuť kdysi  stejně nepamatuji..

ale na druhou stranu, byla to chuť zakázaného,

tak jistě byla úžasná!

Kdybych neviděla tu střechu, 

ze které ty rampouchy visí,

kdybych nevěděla to co vím,

 o špíně, o bacilech, o smogu, o znečištění ovzduší atd..,

tak bych měla chuť, tak jako kdysi, utrhnout a ochutnat:o)

Teď tu stojím pod rampouchem a čekám na kapku:o)

A mám ji:o)!

Užívám si tady to ledové království

a i  když neochutnávám, tak přesto si tu krásu vychutnávám..

------------

Rampouch sem, rampouch tam,

cinká a já poslouchám..

cinkání rampouší 

znělku na mně vyzkouší,

rampouch sem, rampouch tam

ani nedutám..

:o)

--------------

Kousek písničky, kterou jsem učila děti ve škole..

Jak asi cinkají rampouchy?

Budu muset to rampouší cinkání vyzkoušet..

Prima sobotní podvečer..

Inka